GEOGRAFIA

Geografia - obsah

2011-03-11T06:50:00.000-08:00

Slovensko

2009-05-02T02:14:00.000-07:00

• 49 035 km2
• 5 350 000 obyv.
• Maďarskej, Ukrajinskej menšiny
• Najvyššia hora: Gerlachovský štít 2 655m) (Vysoké Tatry); Ďumbier 2 043m (Nízke Tatry)
• Najdlhšia rieka: Dunaj
• pluralitná republika s jednokomorovým parlamentom
• Najväčšie mestá: Bratislava (hl.m.) - 450 000obyv. - Letisko
• Košice - VSŽ = Východoslovenské železiarne - 230 000obyv.
• Nitra
• Prešov - universita, ťažba kamennej soli
• samostatnosť od 1.1.1993

Prírodné pomery:
• Karpaty
o Malé Karpaty
o Biele Karpaty
o Slovenskej Beskydy, Nízke Beskydy, Vysoké Tatry, Nízke Tatry, Slovenské rudohoria
• Slovenský kras - najväčšie krasové územie v strednej Európe
• Podunajská nížina - obilniny, zelenina, tabak, šošovka
• Východoslovenská nížina - rieka Tisa, Hornád, vodné nádž: Zamplinská šírava

História:
• prvý útvar - Nitranská kniežatstvo (súčasť Veľkomoravskej ríše)
• 1018 pripojené k Uhra
• 1863 - Matica Slovenská
• 1918 Československo

Zemědělství:
o rostlinná výroba v Podunajské nížině, Východoslovenská nížina
o obilniny, pšenice, ječmen, cukrovka, brambory
o zelenina – papriky, rajčata
• chov skotu, ovcí
• nedostatek paliv
• část elektřiny se musí dovážet(jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice)

• Průmysl :
o hutnictví – Košice
o elektrotechnický – Tesla Orava
o petrochemie – výrob umělých hnojiv, vláken, pneumatik
o Slovakofarma Hlohovec – farmaceutický průmysl
o oděvní – Púchov
o dopravní, letecká křižovatka – Žilina
o výroba umělých hnojiv – Šala

Prírodné zdroje

2009-05-02T02:13:00.000-07:00

o obnoviteľné (voda, rastlinstvo)
o neobnoviteľné (niektoré nerastné suroviny)
o nevyčerpateľné (slnečné žiarenie)
o vyčerpateľné

ŤAŽBA - ročne sa celosvetovo vyváža 6 km3 nerastných surovín
• prevláda mechanický spôsob ťažby, ktorý značne porušuje vzhľad krajiny
• chemický spôsob ťažby (napr. podzemné zloženie hornín) => ohrozuje povrchové a podzemné vody
• Ťažba uhlia
o 1. povrchová - relatívne efektívne (94%)
- do hĺbky 100m
- Severočeská, Sokolovská panva patrí k najvä. V Európe
o 2. hlbinná - 40-50%
- odpad - zemina obsahuje uhoľnej prímes, a preto podlieha autogénneho a tým sa do ovzdušia dostávajú škodlivé látky
- je sprevádzaná deformáciami zemského povrchu
• hutní likvidácie obcí i známych kúpeľov (Darkov)
• na Karvinsku sa očakáva pokles terénu o 20m
• Ťažba rašeliny - vďaka nízkej kalorickej + 90% vody sa nevyužíva k tepelným účely, skôr k záhradkárstvo

Kultúrna krajina a životné prostredie

2009-05-02T02:10:00.000-07:00

Ekológia
• náuka o vzájomnom vzťahu organizmov
• užšie poňatie - vzťah medzi človekom a prírodou

Typy krajiny
• 1. prírodné - je pôvodný
ov jej vývoji sa uplatňovali výlučne prírodné činitelia dnes prakticky nie je (emisie, globálne otepľovanie)
• 2. kultúrnej - na vývoji sa podieľa aj človek

Príroda a činnosť človeka
• pred 12 000 úlety začal proces nazývaný zelená revolúcia (s rozširovaním zem.ploch rastie aj počet obyvateľov)
• od stĺ. 18.stol. - Priemyselná revolúcia impulzom pre ňu - nedostatok dreva ako paliva a konstitučního materiálu
o ľudia hľadali nové zdroje - uhlie
• Činnosť človeka - nepriamo ovplyvnené (Antarktída, tajga)
o Priamo ovplyvnené 93% Európy
• zmeny v krajině sú dnes oveľa rýchlejšie, je vysoká spotreba a výroba energie

2. Vlahové kritérium / 3. Kritérium prezimovania

2008-09-21T13:45:00.000-07:00

Vlahové kritérium je dané rozdielom medzi potenciálnou evapotranspiráciou a zrážkami. Podľa tohoto ukazovateľa je Bratislava zaradená do mierne vlhkej oblasti. Suma potenciálnej evapotranspirácie za hlavné vegetačné obdobie je vypočítaná v praktickom programe číslo 6. Priemerné mesačné a ročné úhrny evapotranspirácie v mm za obdobie 1961 – 1990 sú uvedené v tabuľke 7.4. Priemerné ročné úhrny zrážok sa pohybujú v rozmedzí 650 – 700 mm. Priemerné hodnoty zrážok vo vegetačnom období sú 350 – 400 mm. Priemerný počet dní so zrážkami 1 mm a viac je pre naše záujmové územie dané číslami 90 –100. Do vlahového kritéria zaraďujeme aj snehovú pokrývku. Priemerný dátum dňa so snehovou pokrývkou je 1. decembra a priemerný dátum posledného dňa so snehovou pokrývkou je 11. marca. Dní so snehovou pokrývkou býva v priemere 40 a priemerné maximum snehovej pokrývky je 20 – 30 cm. Mesačné a ročné úhrny atmosférických zrážok v mm za obdobie 1961 – 1990 uvádzame v tabuľke 7.5.

3. Kritérium prezimovania
Pre určenie tohoto kritéria sa používa priemer ročných absolútnych teplotných miním. Z tohto hľadiska ja Bratislava zaradená do tretieho z piatich agroklimatických okrskov – okrsok mierne chladnej zimy – priemerné minimálne teploty sú –20 až –22°C.

Vyhodnotenie prúdenia vzduchu:
Prúdenie vzduchu je vyhodnotené na nákrese v podobe veternej ružice ( je to grafické vyjadrenia prevládajúcich smerov vetra ), kde sú vyhodnotené prúdenia všetkých smerov i bezvetrie.

Vyhodnotenie fenologických pomerov:
Fenológia je veda, ktorá sa zaoberá štúdiom časového priebehu základných životných prejavov živých organizmov v prírode. Fenofázy ( zaznamenávané časové dáta určitých významných životných prejavov) sú ovplyvňované geografickou polohou, nadmorskou výškou, tvarmi povrchu apod. Dôležité fenofázy sú začiatok siatia jačmeňa jarného – pre Bratislavu je to dátum 15. – 20. marca, začiatok siatia raži ozimnej – 25. októbra a začiatok žatvy raži ozimnej – 5. júna. Tieto dátumy označujú začiatok (začiatok siatia jačmeňa jarného) a koniec (začiatok žatvy raži ozimnej) vegetačného obdobia a začiatok medziobdobia (začiatok siatia raži ozimnej ).

Agroklimatické členenie územia: 1. Teplotné kritérium

2008-09-21T13:44:00.002-07:00

Teplotné kritérium môžeme opísať najmä sumou teplôt za hlavné vegetačné obdobie, podľa ktorej sa územie delí na tri makrooblasti a na desať oblastí. Bratislava – makrooblasť teplá. Táto klimatická charakteristika je závislá aj od globálneho žiarenia, fotosynteticky aktívneho žiarenia, slnečného svitu, teda vlastne od radiačných faktorov. Tak isto by sa do úvahy mali brať aj faktory teplotné, napr. sumy a priemery teplôt za definované obdobie, počty dní s definovanou teplotou, kritéria letného a ľadového dňa, priemerné ročné teploty vzduchu, priemerné teploty za vegetačné obdobie apod.

Globálne žiarenie v Bratislave za hlavné vegetačné obdobie (mesiace apríl až október) je udané v tabuľke v praktickom programe 2. Taktiež je tam udaná hodnota sumy fotosynteticky aktívneho žiarenia za hlavné vegetačné obdobie v Bratislave. Tabuľka číslo 7.1 udáva priemerné mesačné a ročné sumy globálneho a fotosynteticky aktívneho žiarenia v Bratislave v kWh/m2 za obdobie 1961 – 1990.

Slnečný svit je taktiež dôležitou charakteristikou. Priemerné trvanie relatívneho slnečného svitu v roku je asi 50%, čo je asi 2200 hodín. Priemerné trvanie slnečného svitu vo vegetačnom období je asi 60% - 1600hodín. Tabuľka 7.2 udáva priemerné mesačné sumy a ročné sumy slnečného svitu v hodinách a priemerné hodnoty relatívneho slnečného svitu v % (1951 – 1980).
Z hľadiska teploty je pre agroklimatickú štúdiu dôležité uviesť maximá i minimá teploty vzduchu. Absolútne minimum môže v Podunajskej nížine dosahovať –20 až –25°C, maximá dosahujú 38 až 39°C. Priemerná ročná teplota vzduchu v Podunajskej nížine, kam patrí aj Bratislava, je 9°C, priemerná teplota vzduchu v hlavnom vegetačnom období je 16°C. Priemerný dátum posledného mrazového dňa je pre Bratislavu 21. apríla. Priemerný dátum prvého mrazového dňa je 21. októbra. Priemerný počet takýchto dní v roku je 90. Veľmi nebezpečné sú aj dni ľadové, ich priemerný počet v roku je 40. Priemerné mesačné a ročné teploty vzduchu v °C za obdobie 1961 – 1990 v Bratislave uvádza tabuľka 7.3.

7. AGROKLIMATICKÁ ŠTÚDIA

2008-09-21T13:44:00.001-07:00

Záujmové územie:
Agroklimatická štúdia je spracovaná pre lokalitu Bratislava.

Geografický popis:
Bratislava leží v miernom pásme severnej pologule na 48° a 10´ severnej zemepisnej šírky a na 17° a 12´ východnej zemepisnej dĺžky. Je to vnútrozemská lokalita, ktorá leží v Strednej Európe v nadmorskej výške 131 metrov nad morom. Bratislava, tak ako aj ostatná časť Slovenska, časť strednej a časť východnej Európy patrí ku Karpatskému orografickému celku, konkrétne Bratislava leží vo vonkajšom oblúku Západných Karpát. Všeobecne možno povedať, že väčšina záujmového územia sa nachádza v Podunajskej nížine. Zo severu, východu a juhu je daná lokalita obklopená práve Podunajskou nížinou, západný a severozápadný úsek prilieha k Malým Karpatom. Dôležitou skutočnosťou v rámci geografického, ale aj klimatického opisu, je fakt, že naša lokalita leží v povodí európskeho veľtoku Dunaja. Dunaj zasahuje z južnej a juhozápadnej časti záujmového územia.

Dynamické vplyvy územia na charakter klímy:
Klíma v Bratislave je ovplyvnená najmä prítomnosťou Dunaja a v celku malej časti zasahujúcich vrcholov Malých Karpát. Môžeme však povedať, že od západu je Bratislava chránená vrcholmi Malých Karpát nielen pred frontálnymi systémami postupujúcimi od Atlantického oceánu, ale aj pred prúdením vzduchu, ktoré je spôsobené pohybom týchto systémov. Od východnej strany je Bratislava otvorená pôsobeniu všetkých meteorologických prvkov prichádzajúcim z tohoto smeru. Klíma na juhu je ovplyvnená najmä prítomnosťou Dunaja, ktorý klímu v Bratislave v značnej miere ovplyvňuje.

6. EVAPOTRANSPIRÁCIA

2008-09-21T13:43:00.000-07:00

Evaporácia – výpar vo fyzikálnom slova zmysle z povrchu pôdy alebo vody a predmetov, ktoré sa na nej – povrchy neživé. Tento výpar býva označovaný ako neproduktívny.

Transpirácia – voda odparená najmä z prieduchov rastlín, je to tá voda, ktorá vstupuje koreňovým systémom – býva označovaný výpar produktívny.

Evapotranspirácia – je výpar z pôdy pokrytej vegetáciou.

Potenciálna evapotranspirácia – je maximálny možný výpar z pôdy pokrytej vegetáciou za daných meteorologických podmienok. Hovorí, koľko vodnej pary môže atmosféra nasať za daných podmienok. Je to teoretické maximum limitované meteorologickými podmienkami. Závisí od energetickej bilancie, ktorá musí byť na aktívnom povrchu a od podmienky turbulentnej výmeny medzi aktívnym povrchom a atmosférou, ktorá je daná vlhkosťou a prúdením vzduchu.

Aktuálna evapotranspirácia – reálny výpar z pôdy pokrytej vegetáciou za daných ekologických podmienok. Závisí od kladnej energetickej bilancie, podmienky turbulentnej výmeny medzi porastom a atmosférou, od obsahu vody v pôdnom profile a od schopnosti rastlín regulovať príjem a výdaj vody z vlastného organizmu.

PRÍSTROJOVÁ TECHNIKA:

- Výparomery z vodnej hladiny – merajú výpar len v letnom polroku ( od 1. apríla
do 30. septembra ). U nás sa používa výparomer GGI 3000, ktorý meria výpar z plochy
3000 cm2 – je zapracovaný do úrovne terénu. Ďalším prístrojom je CLASS A – ktorý
meria nad úrovňou terénu.

- Výparomery z pôdy pokrytej vegetáciou – nazývajú sa aj lyzimetre – sú to bloky pôdy
v uzavretej nádobe. Pôda je zvlhčovaná. Nádoba je buď kovová alebo betónová.

ÚLOHA:
Vpočítajte potenciálnu evapotranspiráciu pomocou Penmanovej metódy za hlavné vegetačné obdobie v danej lokalite – Bratislava.

Tuhé atmosferické zrážky

2008-09-21T13:42:00.002-07:00

- tuhé atmosferické zrážky – vyhodnocuje sa sneh.
Sleduje sa viacero parametrov:
výška snehovej pokrývky - snehomerná lata ( v metroch )
novonapadnutý sneh – sleduje sa pomocou snehomerných doštičiek,
izolačné vlastnosti snehovej pokrývky – slúži ako podklad pre výpočet hustoty snehu.
vodná hodnota snehu – je to hodnota, ktorú by sme dostali po spustení snehu – staničný
zrážkomer
počet dní so snehovou pokrývkou

- povrchové kvapalné zrážky - z nich sa meria iba rosa. Na meranie rosy sa používajú :
Duvdevaniho rosomer – nalakovaný klátik, na ňom sa tvorí rosa, meria sa pomocou kľúča podľa hustoty a veľkosti kvapiek. Udávame ju v milimetroch.
Leickove doštičky – rosu určujú gravimetricky, odmeria sa ich hmotnosť večer, do rána
sa na nich utvorí rosa, opäť sa odmeria ich hmotnosť a z rozdielu týchto dvoch hmotností
sa určí množstvo rosy v mm.

- povrchové tuhé zrážky – sú tvorené námrazou ( tuhý ekvivalent ovlhnutia, kedy je hodnota rosného bodu záporná ). Námraza sa určuje gravimetricky – sklopný námrazomer.

5. KONDENZÁCIA A ZRÁŽKY

2008-09-21T13:42:00.001-07:00

Kondenzácia je fyzikálny proces, pri ktorom dochádza k zmene plynného skupenstva na kvapalné. Aby v prírode kondenzácia prebiehala, musia byť splnené dve základné podmienky – musia byť v atmosfére prítomné kondenzačné jadrá a teplota vzduchu musí klesnúť pod rosný bod. Výsledkom kondenzácie sú zrážky.

Kondenzácia prebieha na troch úrovniach :
- na zemskom povrchu – vznikajú hydrometeory ( horizontálne zrážky )
- v nižších vrstvách ovzdušia – hmla
- vo vysokých vrstvách ovzdušia – oblaky.

Zrážky okrem miesta vzniku môžeme deliť aj podľa skupenstva na kvapalné a tuhé.

PRÍSTROJOVÁ TECHNIKA:

- kvapalné atmosférické zrážky – vyhodnocujú sa pomocou úhrnov za určitý čas, vyhodnocujú sa aj počty zrážkových prípadov. Na Slovensku sa počet zrážkových prípadov v lete znižuje – búrky – veľké množstvo zrážok, ktoré odtečú. Vyhodnocujú sa zvlášť pre leto a zvlášť pre zimu. Zrážok s nadmorskou výškou pribúda. Úhrny zrážok – 600 mm na Podunajskej nížine, 2000 mm v Tatrách, 600 – 1400 na plochy pre poľnohospodárstvo. Prístroje, ktoré sa využívajú sú napr. staničný zrážkomer – je to nádoba, ktorá meria nielen kvapalné zrážky, ale aj vodnú hodnotu snehu. Ombrograf – nahrádza staničný zrážkomer, je registračný, vieme určiť množstvo zrážok, čas dopadu aj ich intenzitu. Zrážkomerné totalizátory skúmajú premenlivé zrážky. Tvoria meteorologickú stanicu, ktorá určuje sumu zrážok za určitý časový interval – sú umiestnené najmä v horskom prostredí, kde sú takéto zrážky najčastejšie. Malé zrážkomerné nádoby sa konštruujú podľa charakteru pokusu.Slúžia na záchyt zrážok porastom – intercencia.

Rosný bod

2008-09-21T13:41:00.000-07:00

Rosný bod ( tr ) – je teplota, pri ktorej sa vzduch stáva nasýteným vodnou parou. Při tejto teplote je relatívna vlhkosť 100% a sýtostný doplnok je nulový. K rosnému bodu môže dôjsť - poklesom teploty, pri konštantnom tlaku vodnej pary v ovzduší
- dodávaním vodnej pary do vzduchu až do stavu nasýtenia pri konštantnej teplote.
V stave nasýtenia sa tr zhoduje so skutočnou teplotou vzduchu.

Virtuálna ( ekvivalentná ) relatívna vlhkoť vzduchu ( rs ) – špecifický prípad relatívnej vlhkosti, keď teplota aktívneho povrchu je odlišná od teploty vzduchu. Ak je teplota aktívneho povrchu vyššia ako vlhkosť vzduchu, bude virtuálna relatívna vlhkosť nižšia ako relatívna vlhkosť vzduchu. To má za následok vysušovanie aktívneho povrchu, napr. listov rastlín. Pri nižšej teplote aktívneho povrchu jako má okolitý vzduch sú pomery opačné, zvyšuje sa relatívna vlhkosť v styčnej vrstve a môže dôjsť až ku kondenzácii vodnej pary na aktívnom povrchu.

Vlhkosť vzduchu môžeme merať dvomi spôsobmi – psychrometricky a hygrometricky.

- psychrometrická metóda je založená na meraní vzduchu 2 teplomermi ( jeden z nich je vlhký, druhý je suchý ) a určovaní psychrometrickej diferencie. Tá bude tým vyššia, čím sa voda rýchlejšie odparuje a prostredie je suchšie.
Z prístrojovej techniky sa využíva neprenosný, neventilovaný Augustov psychrometer, v teréne sa pre mikroklimatické pomery používa Assmanov psychrometer.

- hygroskopická metóda je založená na vlastnosti niektorých látok organického pôvodu meniť svoj objem a tvar v závislosti od vlhkosti vzduchu ( napr. ľudské vlasy sú dlhšie a uvoľnenejšie , keď sú vlhké ).
Z prístrojovej techniky sa používa napr. hygrometer, vlasový hĺbkomer, hygrograf.

4. VLHKOSŤ VZDUCHU

2008-09-21T13:40:00.000-07:00

Vlhkosť vzduchu charakterizuje obsah vodnej pary vo vzduchu.

Tlak vodnej pary (e) – okamžitý tlak vodnej pary obsiahnutej v atmosfére. Vypočíta sa z psychrometrickej rovnice.

Tlak nasýtenia ( e0 ) – maximálny tlak vodnej pary za daných podmienok. Maximálny tlak je závislý od teploty, pretože objem atmosféry je stály. Vyjadruje to Magnusova rovnica.

Absolútna vlhkosť vzduchu ( a ) - udáva okamžitý obsah vodnej pary vo vzduchu vyjadrený v hmotnostných jednotkách na jednotku objemu / g.m-3 /.

a = 220,0 e/T

Relatívna vlhkosť vzduchu ( r ) – je vyjadrená percentuálnym pomerom skutočného napätia vodnej pary k napätiu nasýteniu pri danej tplote. Je to stav nasýtenia prostredia vodnými parami. Označuje sa aj ako pomerná a vypočítame ju zo vzťahu

r = e.100/E

Sýtostný doplnok ( D ) – udáva rozdiel medzi tlakom nasýtenia pri danej teplote a skutočným tlakom vodnej pary vo vzduchu. Vyjadruje sa v jednotkách tlaku / hPa /.Vypočíta sa zo vzťahu

D = E – e

3. TEPLOTA

2008-09-21T13:39:00.000-07:00

Teplota je stavová veličina, určuje ju stredná kinetická energia neusporiadaného pohybu molekúl danej látky.

Teplo predstavuje celkovú kinetickú energiu pohybu všetkých molekúl danej látky.

PRÍSTROJOVÁ TECHNIKA:

- kvapalinové sklené teplomery – pracujú na princípe rozťažnosti látok. Staničný teplomer
okamžitú teplotu, ktorá je závislá od polohy teplomeru, rozťažnou kvapalinou je rtuť.
Meranie nastáva vo výške 2m. Extrémny maximálny teplomer sa používa v civilnej praxi
( napr. lekársky teplomer ). Teplota sa meria dvakrát denne, pričom maximum nastáva
tesne po poludní. Meria sa vo výške 2m. Extrémny minimálny teplomer je liehový
teplomer,pláva v ňom index, ktorý slúži na pozorovanie minima. Poloha je vertikálna,
ukladá sa do výšky 2m alebo 5cm, kedy ho nazývame prízemný minimálny teplomer,
ktorý sleduje mrazy vo vegetačnom období a býva označovaný aj ako radiačný.
Kvapalinové sklené teplomery sa používajú aj na meranie teploty pôdy, ktorá sa meria
v hĺbke 2, 5, 10, 20, 50 a 100 cm. Pri meraní teploty pôdy bývajú tieto teplomery
nahradzované prístrojmi, koré sa označujú ako deformačné teplomery. Termograf
má aj prívlastok bimetalický – skladá sa z dvoch kovovs rôznou rozťažnosťou, pri nahriatí
sa jeden kov roztiahne inak ako ten druhý, čo sa prejaví deformáciou. Sú menej presné,
majú zlú zotrvačnosť ( asi 10 – 15 minút).
V súčasnosti sa používajú aj elektrické prístroje, ktoré využívajú odpor kovu alebo
polovodiču, termoelektrické, ktoré využívajú termočlánok. Väčšinou sa používajú prístroje
Siemens 315, 316 atď. Dokážu merať na stotinu stupňa a reagujú okamžite.

- rádiometre – teplotu aktívneho povrchu, pričom využívajú Srefan-Boltzmannov vzťah

ÚLOHA:

Zakreslite horizontálne rozloženie priemernej mesačnej teploty vzduchu v apríli na území Slovenska pomocou izolínií.

Izolínie – spojnice bodov s rovnakou hodnotou
Izotermy – spojnice bodov s rovnakou teplotou

ÚLOHA:

2008-09-21T13:38:00.002-07:00

Vypočítajte sumu fotosynteticky aktívneho žiarenia (Gwo) za hlavné vegetačné obdobie v Bratislave.

Bratislava – nadmorská výška – 131 metrov nad morom
- zemepisná šírka – 48°10´ severnej zemepisnej šírky
- zemepisná dĺžka – 17°12´ východnej zemepisnej dĺžky

Hlavné vegetačné obdobie – obdobie s priemernou mesačnou teplotou vyššou ako 10°C.
- v Bratislave od 14. apríla do 15. októbra

G = G0 / 1- k (1- S/S0) /
G – globálne žiarenie
G0 – priemerná mesačná suma globálneho žiarenia pri jasnej, bezoblačnej oblohe
k – koeficient
S/S0 – relatívny slnečný svit

GFAR = 0,46 * G
GFAR – fotosynteticky aktívne žiarenie

IV. mesiac G = 206 / 1 – 0,62 ( 1 - 0,43) /
G = 133.2
GFAR = 0,46 * 133,2
G FAR = 61,272

GWO = 17/30G4 + G 5 + G 6 + G 7 + G 8 + G 9 + 15/31G10
GWO = 75,48 + 167 + 180,5 + 174,5 + 153,5 + 110,12 + 33,34 = 894,440 ( kWh/m2 )

PRÍSTROJOVÁ TECHNIKA:

2008-09-21T13:38:00.001-07:00

Prístrojová technika na meranie žiarenia je veľmi zložitá. Využívajú sa väčšinou tri princípy:

- kalorimetrický princíp - je na ňom založený prístroj Angstromov pyrheliometer. Je to prístroj štandardný , je zložený z dvoch platinových platničiek natretých čerňou. Tieto doštičky sú úplne rovnaké, jedna je na slnku, druhá v tieni. Elektrický prúd tečie do platničky s nižším potenciálom. Týmto prístrojom môžeme merať aj albedo, musí sa však otočiť smerom dolu k povrchu, na ktorom chceme albedo merať. Druhým prístrojom, ktorý sa využíva na tomto princípe je bilancomer, ktorý zároveň skúma žiarenie dopadajúce aj odrazené.

- fotometrický princíp – meriame tu viditeľné žiarenie, meriame ho v luxoch, používajú sa luxmetre

- meranie slnečného svitu – používa sa Campbellstokesov heliograf. Je tvorený spojitou šošovkou, ktorá spája slnečné lúče – tie tak na páske vypaľujú značky. Meria sa v hodinách. Pásky, ktoré sa využívajú, delíme na letné, zimné a prechodné. Tento prístroj však dokáže odmerať iba žiarenie, ktoré vrhá tieň.

2. AKTÍVNE ŽIARENIE

2008-09-21T13:37:00.002-07:00

Žiarenie je osobitná forma existencie hmoty, ktorá môže mať charakter elektromagnetický alebo korpuskulárny. Elektromagnetický charakter žiarenia je spôsobený tým, že žiarenie sa šíri vo forme elektromagnetických vĺn vo všetkých smeroch rýchlosťou 300 000 km/s.

Žiarenie podľa vlnovej dĺžky rozdeľujeme na krátkovlnné a dlhovlnné. Krátkovlnné žiarenie
je žiarenie v intervale vlnových dĺžok od 100 do 4 000 nm. Dlhovlnné žiarenie je žiarenie s vlnovými dĺžkami 4 000 nm až 100-200 m.

Slnečné žiarenie je takmer úplne žiarením krátkovlnným.

Percentuálne zloženie slnečného žiarenia je nasledovné:

- ultrafialové žiarenie – = 200 – 400 nm, je zastúpené 7%,
- viditeľné žiarenie - = 400 – 750 nm, zastúpené 46%,
- infračervené žiarenie - = 750 nm až niekoľko sto m, zastúpené 47%.

Fotosynteticky aktívne žiarenie je krátkovlnné žiarenie s vlnovými dĺžkami 720 – 610 nm (žltočervené, červené, maximálny účinok vo fotoperiodizme ) a 510 – 400 nm ( fialové, modré, veľké formatívne účinky).

1. STANICE

2008-09-21T13:37:00.001-07:00

Meteorológia je geofyzikálna veda o atmosfére..

Biometeorológia skúma vzájomné väzby medzi živými organizmami a ich atmosférickým prostredím.

Využíva na to nasledovné metódy:

- priame pozorovanie meteorologických prvkov – je to základná metóda, využíva sa meteorologických staniciach. Stanice rozdeľujeme podľa pozorovacích termínov:

1. klimatické – sledujú meteorologické prvky o 7.00, 14.00 a 21.00 miestneho času

2. synoptické – sledujú meteorologické prvky o 6.00, 12.00, 18.00 a 24.00 svetového času.

3. mikroklimatické – sú charakteristické tým, že pozorovacie termíny si vyberajú sami podľa charakteru pokusu, nemeria sa dlhodobo, ale len v určitých intervaloch. Hlavným kritériom býva cyklonálna a anticyklonálna situácia.

- metóda matematickej štatistiky – sleduje najmä priemery, úhrny, sumy, počty javov s daným meteorologickým prvkom za dané obdobie
- grafické metódy – sleduje závislosti, napr. z nadmorskej výšky
- kartografické metódy – sledované prvky spracujú do podoby mapy

Vie že?:

2008-09-21T13:36:00.002-07:00

Oxid uhličitý nepatrí k toxickým a škodlivým plynom a jeho prítomnosť v atmosfére sa nepovažuje za jej znečistenie. Produkcia oxidu uhličitého v súčasnosti však nezodpovedá spotrebe zelených rastlín, pretože stromov neustále ubúda, čo má za následok narastanie oxidu uhličitého v ovzduší, čo sa odráža na celkovej tepelnej bilancii Zeme. Vrstva oxidu uhličitého v ovzdušíi zadržiava tepelné žiarenie vyžarované povrchom Zeme a dochádza ku vzniku skleníkového efektu.

Keď je povrch zahriaty na určitú teplotu, vydáva sám dlhovlnné žiarenie, označované ako infračervené. Časť infračerveného žiarenia pohltia práve skleníkové plyny a časť žiarenia uniká atmosférou späť do vesmíru, odkiaľ vlastne predtým slnečné lúče prišli.Takéto chemické diery, ktorými energia zo zemského povrchu uniká, nazývame radiačné okná. Do atmosféry však uniká stále viac oxidu uhličitého a ďalších plynov, ktoré dokážu zavrieť tieto radiačne okná, čím dôjde ku globálnemu otepleniu.Klimatológovia predpokladajú, že ak nedôjde k výraznému zníženiu emisie skleníkových plynov, bude koncom 21 .storočia na Zemi priemerná teplota vzduchu o 2-5 °C vyššia, ako bol priemier v rokoch 1951-1980.

V dôsledku globálneho oteplenia stúpla hladina svetových oceánov o 10 až 15 cm, zatiaľ čo hladiny jazier a riek sa znižujú. Pevninské ľadovce a vrcholky horských štítov s večným ľadom sa začnú rýchlejšie topiť a v dôsledku toho môže morská hladina v nasledujúcich 100 rokoch stúpnuť o 50 až 200 cm. Je to dostatok na to, aby boli zaplavené niektoré oblasti pevniny. Napríklad pod vodou by zmizla veľka čast Holandska a zatopených by bolo takmer 15 % územia Bangladéšu, čím by o strechu nad hlavou prišlo približne 200 miliónov obyvateľov jedného z najchudobnejších štátov sveta.

Skleníkový efekt má za následok:
- bráni tepelnej výmene medzi povrchom Zeme a kozmickým priestorom.
- zadržiava teplo v atmosfére.
- zvýšenie globálnej teploty atmosféry.
- zmeny zrážkového režimu.
- roztápanie ľadovcov a zvýšenie hladiny svetového oceánu.

Vie že?:

2008-09-21T13:36:00.001-07:00

- Výsledky ukazujú, že jednou z príčin chudnutia ozónovej vrstvy sú aj skleníkové plyny.

- Priemyselne vyspelé štáty sa v roku 1997 na samite v japonskom Kjótu dohodli na znižovaní emysií CO2 a ďalších plynov v období 2008 a 2012 v priemere o 5,2 percenta. USA by mali redukovať množstvo emisií o sedem percent a štáty európskej zóny dokonca o osem percent. Bohužiaľ, do uznesenia z Kjóty nesú zahrnuté emisie z lietadiel, ktoré sa na skleníkovom efekte podieľajú až 10 percentami.

- Vedci zistili, že ak sa v určitom období zvýšil obsah CO2 v atmosfére, zvýšila sa aj tvorba morského fytoplanktónu.

- Predpokladá sa, že v roku 2050 bude koncentrácia CO2 dvakrát väčšia ako je v súčasnosti.

- Predpokladá sa, že vplyvom otepľovania sa zvýšia prejavy El Nina, ktorý ovplyvňuje rovníkové prúdy.

Naša planéta je chránená tenkou pokrývkou rôznych plynov. Niektoré z nich, hlavne oxid uhličitý, vodná para, metán, oxid dusný, ozón a freóny označujú ľudia, ktorí sa zaoberajú problémami životného prostredia, ako skleníkové plyny.

Tieto plyny pohlcujú teplo zo zemského povrchu a zo Slnka a tým udržujú našu atmosféru v rozmedzí určitých teplôt, ktoré umožňujú, aby na Zemi existoval život. Naviac svojím pôsobením vlastne zaisťujú, že rovnováha medzi teplom, ktoré na Zem prichádza a teplom, ktoré sa vracia do vesmíru, sa stále obnovuje.

Dôsledky pre biosféru

2008-09-21T13:35:00.002-07:00

F Otepľovanie Zeme má priamy vplyv na ľudskú úmrtnosť. Výrazné oteplenie prinesie zvýšenie úmrtnosti na kardiovaskulárne a cerebrovaskulárne choroby a vzrastie výskyt chorôb dýchacích ciest.

F Najmä v trópoch sa začnú rozširovať choroby parazitického charakteru (malária, trypanozóma = spavá choroba ...) a je možné, že začnú prenikať do oblastí, kde dovtedy neboli. Vplyvom teplejšieho podnebia sa urýchli vývoj a zvýši výskyt komárov, múch, kliešťov .... teda enktoparazitov prenášajúcich rôzne choroby.

F Otepľovanie bude mať vplyv aj na správanie sa človeka a živočíchov. Živočíchy a ľudia budú migrovať za lepšími životnými podmienkami. Podľa Červeného kríža v roku 1998 vyhnali meteorologické katastrofy viac uprchlíkov ako vojenské konflikty.
F Mnohé druhy živočíchov a rastlín sa môžu stať ohrozenými alebo úplne vymrieť (napr. letný medveď – hrozí mu vyhynutie do konca storočia). Do roku 2100 by mohla v dôsledku klimatických zmien zmiznúť až tretina prírodných biotopov.

F Severské krajiny budú zo zmien podnebia profitovať v hospodárskej oblasti, ale štáty tretieho sveta budú strácať. Klimatické zmeny zvýšia počet ľudí trpiacich podvýživou o 80 miliónov, z toho 55 až 70 miliónov predstavujú obyvatelia Afriky.

F Ľudia budú trpieť stresom a psychickými problémami. A celková napätá situácia sa môže vyhrotiť a vzniknú lokálne alebo dokonca globálne konflikty.

F Celková zmena klímy bude mať za následok zmeny, ktoré povedú k prírodným katastrofám (napr. záplavám, zemetraseniu), takže ľudský život bude ohrozený i po tejto stránke.

Teória spätných väzieb

2008-09-21T13:35:00.001-07:00

M Oteplenie polárnych oblastí v zimnom období (veľmi pravdepodobné). To povedie k roztápaniu ľadovcov a pôdy, ktorá viaže CO2. Pri jej roztápaní bude tento oxid uhličitý unikať do atmosféry.

M Letné kontinentálne oteplenie a sucho (pravdepodobné v dlhodobom výhľade). Táto predpoveď sa týka vnútrozemských oblastí mierneho podnebného pásma. Zväčšovanie suchých oblastí bude mať vplyv na produkciu potravín. Zväčšenie sucha sa prejaví aj nedostatkom alebo horším nahrádzaním podzemných vôd.

M Zvýšenie hladiny svetového oceánu (pravdepodobné). Zvýšenie morskej hladiny je všeobecne predpovedané ako následok teplotnej rozpínavosti morskej vody. Každé zvýšenie hladiny ohrozuje život približne 70% svetovej populácie, ktorá žije v pobrežných oblastiach.

M Posun podnebných zón (smerom k pólom).

M V niektorých regiónoch môže skleníkový efekt viesť naopak k ochladeniu, spôsobeného zmenami morských prúdov. Napríklad oblasť severného Atlantiku, ktorého brehy otepľuje Golfský prúd. Jeho zoslabenie by viedlo ku značnému poklesu teplôt a dokonca k opätovnému postupu pevninského ľadovca.

M Zmeny klímy spôsobia aj zmeny podmienok pre prírodné ekosystémy ako aj pre sociálne a ekonomické sektory spoločnosti.

Teória spätných väzieb

2008-09-21T13:34:00.000-07:00

Ďalšou teóriou opierajúcou sa o prirodzené procesy je schopnosť lesných porastov viazať CO2 pre potreby svojho metabolizmu. Rôznymi pokusmi sa však dokázalo, že stromy dokážu absorbovať a premeniť na rastlinnú hmotu len 10% CO2 produkovaného ľudskou činnosťou. Čo nestačí na riešenie problému globálneho otepľovania. Navyše schopnosť rastlín vytvárať organickú hmotu klesá s narastajúcou teplotou.

Nezáleží na tom, ktorý z variantov vývoja Zeme je správny. Ak sa splnia pesimistické scenáre riskujeme, že bude príliš neskoro, aby sme naštartované globálne otepľovanie zastavili.
Prognózy vplyvu skleníkového efektu

I malá zmena v priemerných teplotách má obrovské účinky na charakter klímy. Každé jeho narušenie potom môže výrazne ovplyvniť distribúciu zrážok, intenzitu búrok a období sucha, smery prevažujúcich vetrov a morských prúdov i nástup veľkého kolísania teplôt s extrémnymi hodnotami v oboch smeroch.

Tieto prognózy sú to len možné klimatické zmeny spôsobené zvýšením koncentrácie skleníkových plynov:

M Veľké ochladenie stratosféry (takmer isté).

M Globálne zvýšenie priemernej teploty na zemskom povrchu (veľmi pravdepodobné). Dlhodobé priemerné oteplenie zemského povrchu sa odhaduje v rozpätí 1,5 až 4,5 °C. Skutočná rýchlosť otepľovania bude daná rýchlosťou prírastku skleníkových plynov, prirodzenými spätnými reakciami klimatického systému a reakcií pomaly sa prispôsobujúcich častí klimatického systému (teda morí a ľadovcového príkrovu).

M Zvýšenie priemerných globálnych zrážok (veľmi pravdepodobné).

M Obmedzenie zaľadnenia morí (veľmi pravdepodobné).

Teória spätných väzieb

2008-09-21T13:33:00.002-07:00

Klimatický systém má 5 zložiek: atmosféru, hydrosféru, kryosféru, biosféru a geosféru. Ide teda o systém rôznych činiteľov, ktoré sa navzájom ovplyvňujú. Zvýšením koncentrácie skleníkových plynov došlo k porušeniu rovnováhy medzi týmito zložkami. Teória spätných väzieb vyplýva práve z existencie tohto systému a funguje na princípe „akcia a reakcia“.

Túto teóriu možno chápať dvoma spôsobmi:

1. Nárast skleníkových plynov naštartuje také mechanizmy, ktoré dokážu eliminovať zvyšovanie teploty.

2. Kladná spätná väzba znamená, že sa rozbehnú také mechanizmy, ktoré tento proces urýchlia. Tento druhý variant je horší, ale pravdepodobnejší.

Príklad:

Zem má obranné mechanizmy proti nadprodukcii CO2 - a to je jeho vlastná rozpustnosť vo vode. Zvýšený obsah CO2 v atmosfére zvyšuje jeho rozpúšťanie vo vode a vedie k ďalším jeho reakciám v morskom prostredí.

Preto jedna z optimistických teórií predpokladá, že svetový oceán môže absorbovať o to viac CO2, čím viac je ho v atmosfére. Jeho rozpustnosť vo vode však klesá so zvyšujúcou sa teplotou, čo je jeden z dôsledkov skleníkového efektu a teda zvyšovania samotnej koncentrácie CO2.

Skleníkové plyny

2008-09-21T13:33:00.001-07:00

N Oxid dusný (N2O). Je účinnejší ako metán. Jedna jeho molekula je asi 230 krát účinnejšia ako molekula oxidu uhličitého a jeho životnosť je 150 rokov. Jeho zdrojom sú reakcie v pôde podporovanej hnojením, rozklad organického odpadu, spaľovanie biomasy, odlesňovanie, výmena plynov s oceánom a výfukové plyny automobilov, ktoré obsahujú aj ďalšie oxidy dusíka.

N Freóny. Okrem skleníkového efektu sa podieľajú aj na ničení ozónovej vrstvy. Freóny sú 20 000 krát účinnejšie v pohlcovaní žiarenia ako oxid uhličitý a jedna molekula freónu je schopná zničiť až 100 000 molekúl ozónu. Životnosť freónov je až 130 rokov.

N Ozón. Tzv. „fotochemický smog“, ktorý vzniká pôsobením slnečného svetla na plynné škodliviny (teda na ďalšie skleníkové plyny) ako produkt tohto procesu, pôsobí ako skleníkový plyn v spodnej vrstve atmosféry.
Dôsledky skleníkového efektu

Existuje niekoľko optimistických a pesimistických prognóz, čo sa môže stať. Tieto prognózy sa líšia pre neschopnosť odhadnúť ako skleníkové plyny reagujú na samotné zvyšovanie ich koncentrácie (teda tzv. spätné väzby) a na procesy, ktoré môžu nastať počas ich pomerne dlhej existencie. Navyše dnešná produkcia emisií sa prejaví až za niekoľko desaťročí až storočí.

V dobe ľadovej, keď bola oblasť dnešného New Yorku pokrytá kilometrovou vrstvou ľadu a New York je približne v rovnakej zemepisnej šírke ako sme my, bol celosvetový priemer teplôt menší len o 6 °C. Postupné otepľovanie prebiehalo pozvoľne niekoľko tisícročí. V súčasnosti dochádza k zmenám za podstatne kratšiu dobu.

Skleníkové plyny

2008-09-21T13:32:00.002-07:00

Niekedy sa označujú ako radiačné aktívne plyny. Existovali takmer počas celej histórie Zeme. Medzi prirodzené skleníkové plyny patrí hlavne vodná para, ozón a oxid uhličitý. Bez ich pôsobenia by bola teplota zemského povrchu o 33°C nižšia ako je teraz. Vhodná teplota je jednou z podmienok života a ak by bola teplota planéty o 33°C menšia, na väčšine povrchu Zeme by bola teplota niekoľko stupňou pod nulou (v priemere -19°C a nočné teploty by presahovali -50°C), teda prítomnosť týchto plynov v atmosfére výrazne ovplyvnila vznik života. Skleníkové plyny sú napríklad aj na planétach ako je Mesiac a Mars ale ich vrstva je veľmi tenká a nedokáže zachytiť také množstvo žiarenia, aby teploty neklesali k extrémne nízkym teplotám. V súčasnosti človek svojou činnosťou zvyšuje koncentráciu týchto plynov a pridáva k nim nové, ktoré sú oveľa účinnejšie a spravidla majú dlhšiu životnosť. Takže ktoré plyny to sú?

N Oxid uhličitý. Súčastný ročný prírastok uhlíka v jeho prirodzenom kolobehu medzi atmosférou a „zásobami“ na Zemi (organizmy, pôda, oceány) je 0,5%. Keď to takto bude pokračovať, bude za 200 rokov od počiatku priemyselnej éry pridané do ovzdušia také množstvo uhlíka, koľko je ho vo všetkej živej hmote.

N Metán. Jeden kg metánu spôsobí 63 krát väčšie oteplenie ako 1 kg oxidu uhličitého. Vzniká pri anaeróbnom rozklade. Hlavnými zdrojmi sú ryžové polia, biochemické procesy v črevách živočíchov a úniky zemného plynu, ktorého súčasťou je metán. Ročne pribudne do atmosféry asi 1% metánu a jeho životnosť je 10 rokov.

Skleníkový efekt

2008-09-21T13:32:00.001-07:00

Podstata skleníkového efektu

Na Zem prenikajú elektromagnetické vlny zo Slnka, ktoré majú dĺžku v rozmedzí 290 až 5000 nm. Rozlišujeme tri druhy žiarenia:

1. Ultrafialové žiarenie (od 400 nm). Preniká len v malom množstve, väčšinou je zachytené v stratosfére vrstvou ozónu. Vo väčších dávkach je životu nebezpečné (má poškodzujúce účinky na živé bunky, osobitne na štruktúru genetického materiálu).

2. Viditeľné svetlo (od 400 – 800 nm). Pre zelené rastliny je zdrojom energie.

3. Infračervené žiarenie (od 800 nm). Predstavuje tepelnú zložku.

Infračervené žiarenie je zemskou atmosférou sčasti odrazené alebo rozptýlené, sčasti ale preniká a dopadá na zemský povrch, ktorý zahrieva. Zahriaty povrch potom spätne vyžaruje infračervené žiarenie, ktoré má ale menšiu energiu ako to, ktoré prenikalo z atmosféry. Preto je toto žiarenie lepšie pohlcované tzv. skleníkovými plynmi a tým sú zahrievané oni sami a spolu s nimi aj atmosféra. Zohriata atmosféra potom vyžaruje tiež v infračervených vlnových dĺžkach. Časť tohto žiarenia sa vracia na zemský povrch a ohrieva ho.

Afrika / Austrália - Štáty

2008-09-21T13:31:00.004-07:00

Afrika: (30 mil. km2, 732 mil. o., 23 o./km2)

Oblasti:
1. Pohorie Atlas (cez Tunis, Alžírsko, Maroko);
2. Tabuľová Afrika (Saharsko-sudánska rovina, Hornoguinejská vys., Konžsko-Kalaharská panva, Kapské vrchy, Madagaskar);
3. Východná obl. (Etiópska vys. Somálsky polost.);

Rieky: Níl, Kongo, Zambezi, Niger; Jazerá: Tanganika, Viktóriino, Čadské;

Nerasty: diamanty (baňa Kimberley – JAR, Ghana, Namíbia, Siera Leone), platina (Transval – JAR), zlato (Witwatersrand, Springs – Ghana, Zaire), urán (JAR, Guinejský záliv, Nigéria), tórium, far. kovy (Copper Belt = CB – Zambia, Zaire, Zimbabwe, JAR): meď (CB), o.-z. rudy (CB, Atlas), nikel (Zaire, Zimbabwe), žel. ruda (Siera Leone, Zimbabwe, Alžír), bauxit (Guinej. záliv), fosfáty (Maroko, Alťír, Tanzánia), draselné soli (Etiópia, Zaire), kuch. soľ (Etiópia, Botswana), grafit (Madagaskar), ropa a zem. plyn (sever – Lýbia, Alžír, Nigéria, Tunis, Gabun, Angola), uhlie (JAR, Botswana, Mozambik, Nigéria);

Poľnohosp.: kakao, kopra, palmový olej, banány, tabak, šaj, cukr. trstina;

Ťaž. priem.: najviac v JAR;

Sprac. priem.: zo svojich zdrojov.

Austrália: (7,695 mil. km2, 18,1 mil. o., 3 o./km2)

Povrch:
Západoaustrálska plošina, Stredná zníženina, Východoaustrálska Kordillera;

Členovia zväzu:
teritórium hl. mesta Canberra, Nový Južný Wales, Viktória, Tasmánia, Queensland, Juž. Austrália, Záp. Austrália, Sev. Austrália.

Ukrajina, Gruzínsko, Arménsko, Kazachstan, Stredná Ázia - Štáty

2008-09-21T13:31:00.003-07:00

Ukrajina:
1. Donecko-Dneperský reg. (uhlie – Donecká panva, Makajevka, Jenakijevo; žel. ruda – 1. metalurg. zákl. – Dombas, Dnepropetrovsk; chem. priem.; stroj. priem. – Charkov – poľnohosp. stroje);

2. JZ reg. (Kyjev; poľnohosp. – obilniny, repa – Kyjevská, Vinická, Chmeľnická obl.);

3. Južný reg. (Odesa – nám. prístav; Nikolajev, Sevastopoľ; poľnohosp. – vinárstvo, konzervy; turist. ruch – Jalta na Kryme).

Gruzínsko:
2 AR – Abcházsko, Adžersko; uhlie – Tbilisi, Tvibili, Tvarčeli; mangán – Čiaptura; stroj. priem. – Kutajsi.

Arménsko:
hl. mesto – Jerevan; Razdanosevanská kaskáda – elektr. energ.; výroba hliníka z alunitov.

Kazachstan:
hl. mesto – Akmola; ropa, uhlie, rud. sur.; 4. metalurg. zákl. – Temir Tau; strojárstvo.

Stredná Ázia:
Uzbekistan (Taškent), Tadžikistan (Dušanbe), Turkmenistan (Ašchabad), Kirgizstan (Biškeh); bavlnársky komplex – v hl. mestách.

Rusko - Štáty

2008-09-21T13:31:00.001-07:00

1. Sever (2 AR – Komi, Karelsko; drevo – Syktyvkar, Archangeľsk; ropa, zem. plyn, uhlie; žel. ruda – Murmansk, Mončegorsko; meď, nikel, apatit, neteliny; hutníctvo – Cerepovec);
2. SZ (0 AR, St. Peterburg; energet. hosp., lode, elektronika, at. elektr., od r. 1926 hydroelektr. Volchov);

3. Centrálny reg. (0 AR, Moskva; hn. uhlie, rašelina; stroj. priem. – Riazaň, Briansk; elektronika – Moskva; chem. priem. – Jaroslaviľ; textil; elektrárne – Novomoskovská, Kostromská; at. elektr. – Smoleňsk, Mier);

4. Volžsko-Viatsky reg. (3 AR – Čuvašská, Marijská, Mordvinská; Nižný Novgorod; autá, lode, obráb. stroje, chem. priem., drev. priem.);

5. Centr.-černozemný (0 AR, Voronež, Kursk, Lipeck; poľnohosp., tech. plodiny – slnečnica, repa; Kurská magnetická anomália – 5. metalurg. zákl. – Lipeck; at. elektr. – Kurská, Voronežská, Novovoronežská);

6. Povolžie (2 AR – Tatarská, Kalmická; hydroelektr. – Volgogradská, Samarská, Saratovská, Dolnokamská, Dolnovolžská; ropa, zem. plyn – Saratov. obl., Samar. obl., Tatars. obl.; soľ; chem. priem. – Volgograd, Samara, Saratov; kaučuk, etylén – Kamská níž.; stroj. priem. – VAZ, nákl. autá – Naberžnij Černi);

7. Sev. Kaukazsko (7 AR – Čečensko, Ingušsko, Dagestan, Karačajevsko-Čerkevská, Kabarsko-Balkárska, Severoosetinská, Adigejská; ropa, zem. plyn – Groznyj, Majkop, Mahačkala; uhlie – Rostov na Done; stroj. priem. – Rostov na D., Volgodansk – at. reaktory; cest. ruch – Soči);

8. Ural (2 AR – Baškirsko, Ugursko; všetko okrem uhlia; ropa – Bašk.; zem. plyn, soľ; dovoz uhlia z Kuzbasu, Karagandy; 1.-2. metalurg. zákl. – Magnitogorsk, Čeľabinsk, Nižni, Tagil, Novi Trojak; meď – Meďogorsk; hliník; ťaž. stroj. – Jekaterinburg);

9. Záp. Sibír (1 AR – Horno-Altajská; ropa – Usť-Bali, Šajm; zem. plyn – Zapolarne, Medvežie; uhlie – Kuznecká panva – Novokuzneck; 2.-3. metalurg. zákl. – Novokuzneck, Tajšet; stroje – Novosibirsk);

10. Vých. Sibír (3 AR – Buriatská, Tubinská, Chakaská; hydroel. – Jenisej, Angara, Irkucká, Bratská, Krasnojarská, Sajanská, Usť-Iljinká; stroj. – vlaky; hn. uhlie – Kaňsko-Učinská panva – Berezovská tep. elektr.; lietadlá – Ulan-Ude; meď, nikel, kobalt – Norilsk);

11. Ďaleký východ (1 AR – Jakutsko; hydroenergetika – Amur; uhlie – Lenská, Juhojakutská panva; diamanty, žel. ruda – Jakutsk; drahé a fareb. kovy, drevo, ryby; drev. priem.; ťažký priem.; prístavy – Vladivstok, Chabarovsk, Petropavlovsk).

SNŠ - Štáty

2008-09-21T13:30:00.004-07:00

SNŠ: (22,4 mil. km2, 275 mil .o., 13 o./km2) vznik – 1991;
Pobaltie: (Estónsko – Talin, Litva – Vilňus, Lotyšsko – Riga) horľavé bridlice (E – Kochtla Jarva), rašelina (L, L), elektrotech., jemná mech., elektronika (hl. mestá, Kaunes, Klaipeda), metalurgia (Liepaja), textil, potraviny (hl. mestá);

Nerasty:
Ropa – 1. Rusko
(1. Záp. Sibír – Ob, Irtiš = tumenská obl. od 1964, Usť-Batyls, Ťumen, Šain, Surgut; 2. Volžsko-Uralská obl. – Tatarstan, Samarská obl – Romaškino, Pavla – rop. Družba; 3. Sever – AR Komi – Timansko-pečorský komplex; 4. Ural – Baškirská AR – Tujmazij, Škapovo; 5. Sev. Kaukazsko – Majkop, Groznyj, Makačkala, Krasnodar),
2. Kazachstan (Mangyšlak – Uzeň; Buzači),
3. Turkmenistan (Čeleken – Nebit-dag, Kum-dag),
4. Azerbajdžan (Baku, Abšerovský polos.);

Zem. plyn:
1. Rusko
(1. Záp. Sibír – Zapolarne, Medvežie, Novij Port, Urengoj, Jarnburg; 2. Sever – AR Komi; 3. Ural – Orenburg; 4. Povolžie – Saratovská obl. – Astrachaň; 5. Sev. Kaukazsko – ako ropa),
2. Ukrajina (Dašaba, Ševelinka),
3. Uzbekistan (Buchara – Garlij, Juž. Murapek);

Uhlie:
1. Ukrajina (Donecká panva – Dombas, Makjevka)
2. Rusko (Kuznecká panva – Kuzbas, Novokuzneck, Kemerovo; AR Komi – Vorkula),
3. Kazachstan (Kiraganda, Elsibastus, Kansko-Acinská panva);

Ekonom. oblasti: Rusko, Ukrajina, Gruzínsko, Arménsko, Kazachstan, Stredná Ázia:

USA - Štáty

2008-09-21T13:30:00.003-07:00

USA: (9,8 mil. km2, 255 mil. o., 27 o./km2)

Ekon. oblasti:
1. Nové Anglicko – Maine, New Hampton, Vermont, Massachusets, Rhode Island, Connecticut – vlnárstvo (prístav Providence); obuvníctvo (Massach., Maine); drevárstvo; strojárstvo – lode (Boston); veda (Harvard), elektronika (okrem Maine), plasty (New Hampsh.), zbrane (Massach., Connec.);

2. Stredoatlantická obl. – New York, New Jersey, Pennsylvania, Delaware, Maryland (D.C.) – chem. priem. (30% umelé vlákna Wilmington-Delaware, Maryland); žel. ruda (30%); stroj. priem. (lode – 25% Baltimore); el.energia (20%); uhlie (15% Pittsburgh); NPO: letectvo (New Jersey), chémia;

3. Juh – Virginia, Záp. Virginia, Sev. a Juž. Karolína, Georgia, Florida, Kentucky, Alabama, Mississippi, Tennesee, Louisiana, Arkansas – elektr. na rieke Tennesee; výroba hliníka a rádioizotpov (Birmingham-Alabama); fosfáty (Florida); ves. výskum (Mys Canaveral); ropa, zem. plyn (Arkansas, Louisiana); poľnohosp. (bavlna); NPO: el. (Florida, Georgia), tel. tech. (Georgia);

4. Stredozápad – Ohio, Indiana, Illinois, Michigan, Wisconsin, Sev. a Juž. Dakota, Kansas, Minnesota, Iowa, Nebraska, Missouri; Stroj. priem. (50%): Detroit (Michigan) – GM, Ford, DC; železo (40%): Chicago (Illinois); oceliarne: Gary; mäsopriem.; chem. priem. (25%); el. (25%); uhlie (20%); kukurica (70%); pšenica (50%); ovos (70%); ropa a zem. plyn: Minneapolis, St. Paul, St. Louis, Kansas City; NPO: letectvo (Ohio, Kansas, Missouri), el. (Indiana, Illinois, Iowa);

5. Juhozápad – Texas, Oklahoma, New Mexico, Arizona – ropa (60%) a zem. plyn; síra, kaučuk (Houston); chémia (síra); mäso; bavlna; NPO: elektronika (Arizona, Texas), letectvo (Texas, Oklahoma), jadr. výskum (Los Alamos);

6. Horské štáty – Montana, Idaho, Nevada, Wyoming, Utah, Colorado – franc. územie; far. a drahé kovy; hydrocentrály na rieke Colorado; NPO: mikroel. (Colorado), chémia (Nevada, Idaho), bane (Utah);

7. Tichomorská obl. – Washington, Oregon, California, Alaska, Hawai – zem. plyn (95%) a ropa: California; poľnohosp.; filmový priem., letecký priem.; biotechnológie; elektronika – Silicon Valley; lode, lietadlá, potraviny – San Diego; drevo – Wash., Oregon; lietadlá (Boeing) + rakety – Seattle; hydroelektr. na rieke Columbia; Mt. McKinley (6157 m) na Aljaške (aj zlato); ropa (Prudhoe bay).

Canada - Štáty

2008-09-21T13:30:00.001-07:00

Canada: (9,9 mil. km2, 30 mil. o., 3,5 o./km2)

Nerasty:
nikel (Sudbury), meď (Brit. Kol., Saska., Manitoba, Yukon),
kobalt a striebro (Cobalt),
olovnato-zinkové rudy (Brit. Kol., Nový Bruns.),
chromity (Brit. Kol., Queb.),
azbest (Queb.),
urán (Port Radium, Uranium City),
zlato (Klondyke, Brit. Kol., Ont., Queb.),
ropa a č. uhlie (Alb., Saska.), hn. uhlie (Brit. Kol., Alb.),
žel. ruda (Newfound., Nové Škót.);

Ťažký priem.:
hydroelektr. (Manicouagan, Churchill Falls), at. elektr. (Rollphton, Douglas Point, Pickering, Brucestation, Gentilly);

Ťažobný priem.: zlatá podkova, 300 baní;

Hutn. priem.: Hamilton, Kitimat;

Stroj. priem.: autá (Windsor, Chatam, Oshawa, Montreal), lode (Montreal, Toronto, Victoria), lietadlá (Toronto, Montreal); elektrotechnika;

Drevársky priem.: javor;

Ľahký priem.: textil, potraviny;

Poľnohosp.:
1. Laurentínska obl. (rieka sv. Vavrinca – chov hov. dob., ošípaných, ovocie, zelenina),
2. Prérijná obl. (Saska., Alb., Manit. – pšenica, chov dobytka na mäso. rybolov).

Rumunsko - Štáty

2008-09-21T13:29:00.002-07:00

Rumunsko: (237 tis. km2, 23 mil. o., 97 o./km2)

Rieky: Dunaj, Tisa, Samos, Mures;

Nerasty: ropa (Ploješť, Bacau, Olt-Jiu), zem. plyn (Mures, Siniu, Harghita, Brašov), lignit (panva Motru-Roviniari, Ploješť), č. uhlie (Resita, Petrosani), soľ (Slanice), drevo;

Hutn. priem.: Calaresi, hliník (Slatina, Oradei), meď (Baia Mare), síra (Copsa Mice);

Stroj. priem.: obr. stroje, traktory, energ. zar., autá, vozne (Bukurešť, Brašov, Konstanca, Pitešť);

Chem. priem.: Pitešť, Eimnica, Bukurešť, Ploješť, Jasi, Roman, Transylvánia;

Regióny: Juh (Bukurešť), Západ (Timisoara), Stred (Brašov), SV (Jasi), Východ (Konstanca).

Bulharsko / Poľsko - Štáty

2008-09-21T13:29:00.001-07:00

Bulharsko: (110 tis. km2, 8,4 mil. o., 80 o./km2)

Rieky: Dunaj, Marica, Kamčija;

Nerasty: olov.-zink. rudy (Kardžal, Zlatograd), meď (Medet, Zlatica), magnezit (Čiprovec), hn. uhlie, č. uhlie, lignit, fluorit, sadrovec, kam. soľ (Provadij);

Stroj. priem.: nenáročné na kovy, lode, traktory;

Chem. priem.: Burgas, Devnja, Pleven, Vidin;

Potrav. priem.: tabak, konzervy.

Poľsko.: (313 tis. km2, 38,4 mil. o., 119 o./km2)

Rieky: Visla, Odra;

Nerasty:
koncentr. v 4 obl: Hornosliezska, Dolnosliezska, Karpatská, Predkarpatská; Hornosliezska č.-uhoľná panva (Zabrze, Sosnowiec, Bytom), Lublinská č.-uhoľná panva, Dolnosliezska panva (Walbrzych); hn. uhlie (Konin, Belachtów, Turoszowa), ropa a zem. plyn (Krosno, Jaslo, Sanok), olovnato-zink. rudy (hornosliez. panva), meď (Boleslawiec-Zlotoryja, Lubin-Glogów), soľ, síra;

Energ. priem.: Belchatów, Turoszow, Konin;

Hut. priem.: Katovice, Nowa Huta, Czestochowa;

Stroj. priem.: dopr. stroje, vlaky, autá, lode, turbíny (Lodž, Lublin, Poznaň, Bialsko-Biala);

Chem. priem.: síra, soli (Tarnów, Oswiecim, Plock, Pulawy);

Textil. priem.: Lodž, Pabianica, Bialsko-Biala;

Potr.: cukor, liehoviny, mäso;

Regióny:
Juh, Stred (Varšava, Lodž), Sever, Západ, Juhovýchod.

Špaňelsko - Štáty

2008-09-21T13:28:00.004-07:00

Špaňelsko.: (504 tis. km2, 39 mil. o., 77 o./km2)

Nerasty:
uhlie (Astúria, juh – Cordoba, Sevilla),
antracit (sever),
žel. ruda (Bilbao, León, Granada),
rozvinuté poľnohosp.

Portugalsko: (91 tis. km2, 10,4 mil. o., 113 o./km2)

far. kovy;
poľnohosp.;
potrav. (ryby, olivy, hrozno, korok);
bavlnársky priem. (Porto);
chem. priem.

Maďarsko: (93 tis. km2, 10,3 mil. o., 110 o./km2)

Rieky: Dunaj, Tisza, Rába;

Jazerá: Balaton, Fertö;

Nerasty:
bauxit (Bakonský les, Vertešské vrchy, poh. Mecsek),
meď (Reck),
hn. uhlie (Tatabánya, Dorog),
lignit (Sopron), ropa, č. uhlie, zem. plyn, min. pramene;

Ťaž. priem.:
at. elektr. (Paks);

Stroj. priem.:
elektrotech., autá, vlaky (Budapešť, Györ, Debrecen, Miskolc);

Chem. priem.:
ropa, zem. plyn, síra, pyrit, kam.
soľ (Budapešť, Kazincbarcike),
liečivá (Budapešť);

1. Centrálna obl.: Budapešť, Százhalombatt (petrochem.), Dunajváros (hutn. kombinát);
2. Severná obl.: Miskolc (uhlie – suroviny), ovocie, vinič, Tokaj. vína;
3. Pravobrežná obl.: suroviny (hn. uhlie, bauxit), Pécs;
4. Ľavobrežná obl.: poľnohosp., Paks, Szeged – potrav.

Taliansko - Štáty

2008-09-21T13:28:00.003-07:00

Taliansko.: (301,2 tis. km2, 57 mil. o., 191 o./km2) Alpy, Pádska n., Apeniny;

rieky: Pád, Adiža, Tiber, Piava;

Nerasty:
soľ, syr, mramor, travertín (Sicília),
žel. ruda, uhlie, ropa (Sicília, Parma, Bologna, Ferrara),
zem. plyn (Pád. níž.).

Priem. sever: Lombardsko (Milan), Piemont (Torino), Benátsko (Benátky), Nigúrsko.
Juh: Campagnio (Napoli), Calabria.

Ťažký priem.:
hydroelektr. Cardano (r. Isarco), San Giacomo (r. Vomano);
at. elektr. Latina, Gariglianone, Trino Vercellese;

Hut. priem.:
priem. sever + Toskánsko;

Stroj. priem.:
autá (Milan, Turín, Janov, Mirafiori), Zanussi, Olivetti;

Chem. priem.:
síra a soli, cement, H2SO4, sóda, kaučuk – koncerny Montedison, Pirelli;

Potrav. priem.:
sev. Tal. - mlyny a cestovinárne,
cukor (spol. Eridania),
oliv. olej, víno (Chianti, Cinzano, Martini),
mäsové konzervy;

Poľnohosp.:
obilie, vinič, olivy, ovocie, dobytok, ryby.

SRN - Štáty

2008-09-21T13:28:00.001-07:00

SRN: (357 tis. km2, 81,2 mil. o., 228 o./km2)

Povrch: 1. Severonemecká níž., 2. Stredohorie, 3. Alpy;

Nerasty:
uhlie (dolnorýnsko-vestfálska = porúrska panva, aachenská panva, sárska panva),
ropa (Severonemecká nížina),
žel. ruda, olovo, bauxit, chróm, mangán;

Hutn. priem.:
rýnsko-vestfálska obl.;

Stroj. priem.:
Porúrie, Berlín, Kassel, Štuttgart, Mníchov;

Elektrotech.: Mannheim, Frankfurt, Štuttgart, Norinberg, Mníchov, Köln;

Chem. priem.: hornorýnsko-mohanská obl. (Ludwigshafen, Frankfurt), rýnsko-vestfálska obl. (Leverkusen, Wuppertal), sasko-anhaltská obl. (Zeit, Bitterfeld, Magdeburg);

Ľah. priem.: porúrie, JZ Nem., SZ Bavorska – pivo, mäso, masť, drevo;

Potrav. priem.: jačmeň, pšenica, raž, chmel, hov. dob., svine, ryby.

Francie - Štáty

2008-09-21T13:27:00.002-07:00

Francie: (543,9 tis. km2, 56 mil. o., 104 o./km2)

Rieky: Seina, Loira, Garrona (Atlant. oc.), Rhone (Stredoz. m.), Rýn (Sev. m.);

Nerasty:
uhlie (Sev. panva; Pas-de-Calais – Lievin, Béthune; Lotrinská panva),
ropa (Rhone, Parížska panva, juž. Alsasko),
žel. ruda (Lotrinská panva – Longwy, Thionville, Briey, Metz, Nancy; Západná panva), bauxit (Bassin de Brignoles, Bédarieux, Les Baux, department Ariége),
olovo, zinok, meď, soľ (Nancy, pohorie Jury);

Hutn. priem.: Nancy, Thionville, Briey, Isbergues, Valenciennes, Denain),
far. kovy (Le Havre),
hlinikárne (depart. Var, Hérault);

Stroj. priem.: dop. prostr., vlaky (TGV), elektrotech.;

Chem. priem.: H2SO4, sóda, laky, výbušniny, lieky (Lille, Chauny, Paríž, Nantes, Bordeaux), rafinérie (Marseille, Le Havre, Rouen);

Text. priem.: vlna (Roubaix, Tourcoing, Elbeuf), hodváb (Lyon);

Poľnohosp.: víno, cukr. repa, zemiaky, pšenica, hov. dob., pvce, prasatá;

Regióny:
1. Sever,
2. Východ,
3. Západ (agrárny SZ, agrárny JZ a stredohorie, Stredomorie).

GB - Štáty

2008-09-21T13:27:00.001-07:00

GB: (244,8 tis. km2, 57,1 mil. o., 238 o./km2)

Rieky: Severn, Thames, Ouse, Humber, Tyne, Tweed, Clyde;

Nerasty:
uhlie (Northumberlandská panva – Durham, New Castle; Yorkshirská panva – Nottingham, Derby; Juhowaleská panva – Swansea, Cardiff, Bristol),
ropa (Sev. more – Argyll, Ekofisk, Auk, Josephine, Forties, Piper, Ninian, Leman),
zem. plyn (Viking, Leman, Bank), žel. ruda (Yorkshire, Lincolnshire, Northamptonshire), olovo (Penins. poh., Wales),
meď (Swansea), cín (Cornwall);

Hutn. priem.: Birmingham, Nottingham, Sheffield, Newcastle, Middlesborough, Glasgow, Swansea; Sprac. priem.: stroje, autá (Birmingham, London, Coventry, Manchester), lode (Glasgow, Newcastle, Sunderland), lokomotívy (Glasgow, Leeds, Manchester, Accrington);

Chem. priem.:
umelé vlákna, synt. kaučuk, farby, laky, H2SO4,
liečivá, rafinérie (Isle of Grain, Shellhaven, Corython, Fawley, Stanlow);

Ľah. priem.: bavlna (Manchester. Oldham, Bolton), vlna (Leeds, Bradford);

Potrav. priem.: mlyny, whiskey, gin, cigarety;

Poľnohosp.: jačmeň, pšenica, chmel., hov. dobytok, ovce;

Regióny:
1. Škótsko (Cumberland, Northumberland, Lancashire, Yorkshire),
2. Sever a stredoangl. reg.,
3. Midlands,
4. Wales,
5. London,
6. Sev. Írsko a Ulster.

Japonsko - Štáty

2008-09-21T13:26:00.000-07:00

Japonsko: (372,3 tis. km2, 124 mil. o., 332 o./km2)

Ostrovy: Honšú, Kjúšú, Šikoku, Hokaido; Rieky: Šinano, Tone, Išaraky; Jazerá: Biwa, Kasumiguara, Šikotsko (najhlbšie);

Nerasty: č. uhlie (Fukuoka – Kjú., Jubari – Hok.), ropa (SZ Honšú), síra, zlato, striebro, soli, zinok, chróm, fosfáty, pyrit, menej olova, cínu, ortuti;

Čierna metalurgia: Javata, Kokura (Kjú.), Ósaka, Tokia, Kóbe, Jokohama (Hon.);

Stroj. priem.: autá, lode (Nagasaki), stroj. zar.;

Chem. priem.: pyrit (Hon.), síra (Hok.), dovoz ropy, umelé vlákna (Tokio, Javata, Ósaka, Jokohama);

Textil. priem.: bavlna (Osaka, Tokio, Nagoja), hodváb (Kjóto), ľan (Sappore);

Priem. zóny:
1. Keihin (Tokio, Kawasaki, Jokohama – oceľ, petrochémia, lode, autá, potr. stroje),
2. Hanšin (Ósaka, Kóbe – hutn., stroj., textil, chem., potrav.),
3. Chukjo (Nagoja – textil, keramika, chem., autá, oceľ, stroje),
4. Kitakjušu (oceľ, chem., stroje, spotr. elektr.),
5. Tokai (medzi Nagoja – Tokio),
6. Setouchi (chem., autá, lode);

Geopolitika dnes

2008-09-21T13:25:00.004-07:00

- Po 2. svetovej vojne sa geopolitika rozvíjala po piatich hlavných líniách:

1. Autori a teórie - nadväzujúce priamo na odkaz geopolitiky, a to aj z hľadiska metodológie, niekedy dokonca s ideou Heartlandu
- A. G. Dugin: Základy geopolitiky – poskytuje najkomplexnejší pohľad na súčasnú ruskú geopolitiku
- Sympatie nielen ku geografickému determinizmu, ale aj k sociálnemu darwinizmu

2. Riadiť súčasný svet znamená - hľadať a dotvárať výhodnú rovnováhu
- súčasné geopolitické myslenie v USA: Z. Brzezinski: Veľká šachovnica – rozvíja svoju víziu o udržaní hegemónie USA v 21. storočí
- rozlíšil 2 geopolitické typy štátov – aktívnych hráčov a pasívne ohniská:
a. geostrategický hráč – štáty ktoré majú kapacity a vôľu použiť silu a vplyv za svojimi hranicami – hlavnými hráčmi na eurázijskom kontinente sú Francúzsko, Nemecko, Rusko, Čína a India.
b. geopolitické ohnisko – štáty ktoré majú citlivé umiestnenie, sú zraniteľný – sem patria Ukrajina, Azerbajdžan, Južná Kórea, Turecko a Irán

3. Zachovanie hlavných teoreticko-metodologických princípov, avšak zároveň odmietnutie bipolárneho videnia deľby moci je spojené s pluralitnou vetvou geopolitiky
- S. Cohen: Geografia a politika v rozdelenom svete
- koncepcia geostrategických a geopolitických oblastí sveta
- Cohen rozlíšil 2 hlavné geostrategické regióny: - námorný svet – závislý na obchode
- eurázijský kontinentálny svet

4. Doplnenie tretieho rozmeru priestoru – heslo doby: vzdušná moc
- G. Douhet: Nadvláda vo vzduchu a Vyhliadky budúcej vojny
- A. de Seversky – vychádzal z predstavy, že buď bude kontrolovaný široký vzdušný oceán okolo sveta, alebo nebude kontrolované nič

5. Environmentálna teória politického chovania
- táto problematika v 60-ich rokoch vyrástla zásluhou H. a M. Sproutových
- jedná sa o viacfaktorový determinizmus: zahraničná politika je študovaná ako závislá premena vo vzťahu ku geografii, demografii, k technologickému rozvoju

Geopolitika ako prvá na teoretickej úrovni upozornila na priestorový rozmer medzinárodnej politiky a na jej globálny charakter.

Anglosaská geopolitika

2008-09-21T13:25:00.003-07:00

- A. T. Mahan: Vplyv námorných síl na dejiny
- Mahan videl štát ako živý organizmus
- Originálna vízia svetovej mocenskej rovnováhy, 2 protikladné póly: morská moc a pozemská moc
- Výsledkom boja morskej a pozemnej moci je podľa Mahana rozdelenie ázijského kontinentu

- ďalším predstaviteľom bol H. J. Mackindera
- v roku 1904 publikoval prednášku: Geografická osa dejín
- najväčšiu slávu získala kniha Demokratické ideály a realita a článok Guľatý svet a dosiahnutie mieru
- zachoval hlavné princípy mahanovského pohľadu na svet
- podľa neho Európske dejiny podliehali ázijskej histórii
- pojem Heartland – označenie akéhosi srdce zeme, jadro Svetového ostrova
- rozhodujúcou otázkou svetovej politiky sa podľa neho stal problém, kto bude ovládať Heartland, aký bude jeho silový potenciál
- Heartland predstavoval geografickú os dejín, kľúčovú oblasť, okolo sa vytvorili 2 hlavné politické pásy: Vnútorný polmesiac (Nemecko, Rakúsko-Uhorsko, Turecko, India) a vonkajší ostrovný polmesiac ( GB, Južná Afrika, Austrália, USA, Kanada, Japonsko)

Nemecká geopolitika

2008-09-21T13:25:00.001-07:00

- začiatok geopolitiky: Nemecko, koncom 19. storočia

- hlavný predstaviteľ: F. Ratzel. Jeho práce: Antropogeografia, Politická geografia
- podľa Ratzela táto nová vedná disciplína by mala študovať človeka, štát a svet v organickej jednote
- vlastnosti národa sú do značnej miery odvodené z charakteru pôdy
- národ a priestor určujú charakter štátu a jeho politický život
- patrí k organickému charakteru štátu, že sa rozvíja a rastie ako celok

- R. Kjellen, švédsky politik a profesor odmietol Ratzelove názory o štáte ako nižšieho organizmu a pokladal ju za zmyslovú rozumnú bytosť, zrovnateľnú s človekom
- v diele Štát ako forma života tvrdí, že politická účelnosť je pre štát dôležitejšou ako spravodlivosť či zákon
- štáty ako najimpozantnejšie formy života musia viesť vlastný súťaživý boj o život s ostatnými štátmi
- v knihe Veľmoci súčasnosti podľa Kjellena Nemecko by malo za úlohu znovu usporiadať Európu a presadiť sa k svetovému merítku

- vrchol a krízu nemeckej geopolitiky predstavuje K. Haushofer
- na teoretický odkaz Ratzela preformuloval pre nacistov teóriu životného priestoru a od Kjellena prevzal pohľad na štát ako na biologický organizmus
- svet rozdelil na 4 panregióny: Euroafrika, Panrusko, Panamerika a Východná oblasť
- podľa Haushofera geopolitika je teória závislosti politických procesov na zemi
- podľa neho životného priestoru nie je dostatok a hranice štátov sú bojovými frontmi
- 800 rokov trvajúca nemecká expanzia a rast nemeckého štátu musí ďalej pokračovať, cieľom by malo byť ovládnutie sveta
- budúcu slávu Nemecka videl v boji proti západným krajinám

GEOPOLITIKA

2008-09-21T13:24:00.000-07:00

- vznikla v 80-ich a v 90-ich rokoch 19. storočia, ako prvá teória medzinárodných vzťahov
- je to teória, ktorá študuje zákonitosti vplyvu zemského povrchu štátov a zákonitosti pohybu síl v priestoru
- zjednotila dve teoreticko-metodologické prístupy: geografický determinizmus a sociálny darwinizmus

1. Geografický determinizmus – je to súbor teórií a metodologických zásad, ktoré sa snažia vysvetliť vývoj a stav jednotlivých spoločností a štátov z pohľadu geografického prostredia, v ktorom sa nachádzajú.

2. Sociálny darwinizmus – zakladateľ: Herbert Spencer. Snaží sa vysvetliť sociálne chovanie pomocou pojmov prevzatých z biológie (prírodný výber, večný boj o život, spoločnosť ako organizmus).

- termín „geopolitika“ prvýkrát používal R. Kjellen v roku 1899

Literatura

2008-09-21T13:23:00.000-07:00

Literatura.
1. Bauman Z.(1999): Globalizace, Mladá fronta, Praha,157 s.
2. Bertrand Y. (1998): Soudobé teorie vzdělávání, Portál, Praha, 247 s.
3. Bičík I. et.al.(2001): Zeměpis – katalog požadavků ke společné části maturitní zkoušky v r. 2004 Návrh pro veřejnou diskusi. CERMAT, MŠMT, Praha, 16 s.
4. Hampl M.(1971): Teorie komplexity a diferenciace světa, se zvláštním zřetelem na diferenciaci geografickou, Univerzita Karlova, Praha
5. Hynek A. (2002): Výzvy helsinského sympozia pro české geografické vzdělávání, in. Sborník Vzdělávání zeměpisem, ČGS, Katedra geografie, PF UJEP, Ústí nad Labem, 89 s.
6. Koukolík F.(2002): České otázky v roce 2001, in. Josefu Švejkovi je 30 milionů let, MAKROPULOS, Galén, Praha, 321 s.
7. Maier G. Tödtling F. (1997): Regionálná a urbanistická ekonomika, ELITA, Bratislava, 237 s.
8. Meadowsová D.H. Meadows D.L. Randers J (1995): Překročení mezí, Praha. 319 s.
9. Pike G. Selby D. (1994): Globální výchova, Grada, Praha, 416 s.
10. Pasch M. a kol.(1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině, Portál, Praha
11. Paulov J.(1980): Zeměpis pro I. ročník gymnázií II. část, SPN, Praha,
12. Řezníčková D. : Otázky a úlohy v hodinách zeměpisu, in.Geografické rozhledy, Ročník 12, 1/2002-03
13. Schumacher E. F. : (2000) Malé je milé, Doplněk,Brno, 284 s.
14. Toffler A, Tofflerová H,(2001): Nová civilizace, Dokořán, Praha, 125 s.
15. Vencálek J. (2000): Je „region“ opravdu novým fenoménem v učebnicové tvorbě 90. let? in.Učebnice geografie 90.let, Sborník mezinárodní konference, Přírodovědecká fakulta, Ostrava 218 s.
16. Internetové zdroje:
o http://www.2.dti.gov.uk/ost/ostbusiness/gen.html
o http:// www.undp.org/hdr2000/home.html(2000)
o http://www.worldbank.org/depweb/english/teach.html
o http://www.peacecorps.gov/wws/lessons/grade10.html
o http://www.bennet.karoo.net/map.html

Příliš často však slyším při diskusích týkajících se současné podoby školní geografie jen o jejich výstupech

2008-09-21T13:22:00.002-07:00

Příliš často však slyším při diskusích týkajících se současné podoby školní geografie jen o jejich výstupech, směřujících k maturitě a k přijetí na vysokou školu. Pro učitele, pokud svůj pracovní úspěch spojuje s tímto cílem takováto konstatování zní srozumitelně. U ostatních zaujatých posluchačů však pravděpodobně vyloudí jen shovívavý úsměv. Proč? Lišíme se reflexí světa. Toto triviální konstatování má praktické důsledky. Pokud geografie nebude připravovat studenty pro svět práce, pokud nebude přímo směřovat k jejich budoucím zaměstnáním, bude ztrácet na životnosti. To je v pozadí takového shovívavého úsměvu. Jsem hluboce přesvědčen, že neustálé zdůrazňování „praktičnosti“ geografie, zbavování nánosu podivného akademismu, který, jak se domnívám rezonuje v pozadí současných diskusí, je základní požadavek, kterému mohou rozumět i vlivní negeografové.

Závěr.
Geografizace života je na postupu. Geografická gramotnost má však jiný význam na globální, jiný na regionální, jiný na lokální, respektive na osobní úrovni. S kvalitním geografickým vzděláním, znalostmi, dovednostmi a pohledy geografie, studenti budou schopni lépe analyzovat problémy a dosahovat kvalifikovaných názorů v celé paletě důležitých záležitostí. Ve světě , kde lidé soutěží o území, zdroje, trhy, ekonomické postavení je nedostatek geografických znalostí kompromitující skutečností, omezující funkční úspěšnost svého nositele. To je můj důvod, proč je nezbytné, aby všichni studenti dosáhli geografické gramotnosti na úrovni doby ve které žijí. Chce se mi říci nejen studenti.

Vyučovací jednotka by měla mít dopředu operacionalisticky formulované dílčí cíle

2008-09-21T13:22:00.001-07:00

Vyučovací jednotka by měla mít dopředu operacionalisticky formulované dílčí cíle, k těmto jednotlivým cílům rozsáhlou nabídku aktivit a k těmto cílům a aktivitám formulovány předpokládané výsledky výuky. Zpracované vyučovací jednotky by byly k dispozicím školám v podobě manuálu. Při této příležitosti odmítám námitku, kterou cítím, že tento návrh omezuje a ubíjí pedagogickou kreativitu jednotlivých učitelů. Manuály by měli být zpracovány na základě současných poznatků nejen geografie, ale především psychologie, sociologie, teorie informace, teorie komunikace a pedagogiky ověřených praxí. To znamená, že jejich tvorba není jednoduchou záležitostí. Na nich by se měli podílet učitelé, kteří vědí o jak vážné cíle se usiluje, a ne náhodou sezbíraní úředníci, kteří plní vedle těchto cílů celou řadu dalších úkolů. 10)

Geografie je celoživotní osud. Není to cvičení pro cvičení. Jak se svět stává komplexnější, více propojený – výsledek hospodářského vývoje, populačního růstu, technologických změn a rozvoje spolupráce(ale i konfliktu) - potřeba geografických znalostí, dovedností a vědomí důsledků růstu obyvatelstva a proměn osídlování země roste. Geografické znalosti a dovednost jsou potom základní kompetencí pro všechny. Nejen pro diplomaty. Studenti, budoucí občané, musí pokud nemají být vyřazeni z demokratického procesu, umět formulovat otázky o prostorovém uspořádání světa v kterém žijí. Na lokální úrovni tohoto světa potřebují rozumět důvodům pro svá rozhodnutí o takových záležitostech jako je ztráta zemědělské půdy, život občanské komunity, využití zdrojů z daní na čistění odpadních vod, nebo zajištění života třeba důchodců. Tedy potřebují především vědomosti o dopadech svých rozhodnutí na vlastní život a na život svých spoluobčanů. Jen za těchto okolností budou ochotni zúčastnit se tohoto rozhodovacího procesu. Taková účast vyžaduje znalosti, které jsou navýsost geografické.

Pozn.:
10) Jako odstrašující příklad je pro mne Rámcový rozpis studia geografie pro Obchodní akademie, in. Soubor pedagogicko – organizačních informací pro základní školy, střední školy, vyšší odborné školy a školská zařízení na školní rok 2001/2002, MŠMT ČR, Praha 2001.

Doporučení

2008-09-21T13:21:00.006-07:00

Jestliže u nás dochází k přípravě nových kurikulárních dokumentů v rámci vytváření Státního programu vzdělávání8), je k tomu co nastiňuji dobrá příležitost. Vytváření vzdělávacích programů jednotlivými školami, pokud nemá dojít k opravdovému chaosu, se musí opírat o manuály vypracované pro tvorbu těchto programů v podobě vzdělávacích kritérií. Ty musí být tak obecné, aby byly ve své formální stránce použitelné pro, od matematiky po třeba tělesnou výchovu, a na druhou stranu ve svém formálním provedení tak závazné, aby byl znemožněn folklór různých tvůrců při jejich sestavování.

Uvedu příklad9):
1) Informace o obsahu vzdělávací jednotky-Poznávaní České republiky – co se budou studenti učit, s čím budou začínat, jaké nástroje a technologie budou používat, z jakých poznatků budou vycházet, na co budou navazovat, jakého praktického cíle dosáhnou, jak dlouho bude vzdělávací jednotka trvat.

2) Které klíčové dovednosti budou v jednotce rozvíjeny
o dovednost klást geografické otázky
o Znalost lokalizací důležitých pro vyučovací jednotku a jejich chápání
o znalost vzorů a procesů
o znalost chápání změny životního prostředí ve vztahu k udržitelnému rozvoji

3) Očekávání pravděpodobných znalostí a dovedností na konci vzdělávací jednotky diferencované pro skupiny studentů – výborní až slabí

4) Dřívější učení
o vycházet z dovedností práce s mapami a pod.
o vycházet práce ve skupinách
o vycházet z míry dovedností provádět výzkum a používat některé zdroje

5) Používání mateřského jazyka speciálního geografického slovníku(terminologie) včetně rozvoj správného čtení(schopnost porozumět)
o aktivity rozvíjející psaný projev

6) Zdroje
o Atlasy a tématické mapy
o reprodukce obrázků a fotografií České republiky
o videonahrávky
o statistiky

7) Budoucí učení. Formulovat které poznatky a dovednosti budu v budoucnu potřebovat pro geografické vzdělávání

8) Spojení(na příbuzné předměty a geografické jednotky)
o na jiné geografické jednotky
o na internetové zdroje
o na výuku k občanství
o na umění a kulturu

Pozn.:
8) Zeměpis, Katalog požadavků ke společné části maturitní zkoušky v roce 2004. MŠMT ČR
9) V tomto příkladě jsou obsaženy některé inspirativní poznatky obsažené v didaktických technologiích pomáhající uskutečňovat Národní učební plán pro geografii ve Velké Británii. Internetová adresa: http://www.nc.uk.net/servlets/KeywordsSearch?Subject=Gg.

Doporučení:

2008-09-21T13:21:00.005-07:00

Můj úhel pohledu je ovlivněn „polohou“ místa kde učím, a tím je Obchodní akademie. Vychází z mého vnímání geografických kompetencí vytvářeným tímto typem školy. Jsem si vědom nebezpečí jistého nepochopení, které však vyplývá z povahy geografie. Profesor Hampl kdysi napsal cituji volně:„ jestliže ostatní vědy zkoumají zcela segmenty světa, geografie zkoumá částečně celý svět“. To vytváří zdání jakoby geografie chtěla suplovat celou šíři vzdělání směřující k občanskému chování. Pochopitelně tak tomu není. Kdyby moje poznámky byly takto chápány bylo by to velké nedorozumění. Jde mi o upozornění na skutečnost, která je ve školní geografii často zmiňovaná, ale nedostatečně prosazovaná. Odvětvového chápání ekonomie se regionální ekonomie zbavila. Odvětvového chápání se školní ekonomická geografie zatím nezbavila. Zvláště ji cítím na typu školy kde učím. Jsem přesvědčen o tom, že zde nastíněné pojetí výuky geografie se musí ve vzdělávacím procesu na tomto typu škol prosadit. Ono totiž není vůbec u nás nové(Hynek, Vencálek), a v jiných zemích neznámé(Německo, Velká Británie, Kanada, USA). Je nejvyšší čas. Jestliže nám před dvaceti lety ulétalo letadlo, tak nám dnes ulétá kosmická raketa. Necháme si opět uletět dnes již kosmickou raketu?

Lidé, životní prostředí a společnost

2008-09-21T13:21:00.003-07:00

Geografové vědí, že příběh lidí je vyložitelný v kontextu tří bodů – prostoru, činnosti a času.
Geograficky informovaný člověk chápe důležitost tohoto pohledu při vysvětlování celé řady jevů. Umožňuje mu hlubší chápání událostí na Zemi, což je neobyčejně důležité nejen pro současnost, ale i pro budoucnost. Praktičnost tohoto chápání a s ním spojené osvojené dovednosti jsou mimo diskusi.
Uvedené příklady se tuto skutečnost pokouší aspoň ilustrovat.
• Jak rodina plánuje strategii nákupní aktivity, jak definuje oblast trhu, jak se tržní území mění v čase.
• Jak oděvy, které studenti nosí se vztahují ke globální vzájemné závislosti
• Jak život na periferii nebo centru města má v dnešní době vliv na fyzické a psychické formy života.
• Jaké obchodní vzory se v dnešním světě uplatňují mezi národy.
• Které vlivy, a jak tyto vlivy mění tradiční obchodní struktury v současném globalizací utvářeném světě.
• Jak stěhování lidí mění strukturu a kulturní identitu různých oblastí.
• Co je, a není možné zjistit z mapy při sledování prostorového uspořádání sídel, komunikací, zemědělských povrchů.
• Jaký je význam aglomerace jako faktoru lokace průmyslových závodů.
• Jaké jsou v současnosti tendence v lokaci průmyslových závodů.

Lidé, životní prostředí a společnost:

2008-09-21T13:21:00.001-07:00

Lidé se svými aktivitami na zemi žijí tam, kde si mohou vydělávat na živobytí. Stěhování(migrace) lidí je spojena s dostupností zdrojů a s rozvojem technologií. Stěhování směřovalo k místům s úrodnou půdou, se zásobami sladké vody, k ložiskům kovů, uhlí. Vyčerpání ložisek zdrojů vede k úpadku(opuštěná hornická města), zatímco lyžařská střediska jsou příkladem využití obnovitelných zdrojů. Jeden ze vzorů rozložení obyvatelstva vyplývá ze vztahu mezi zdroji, potřebou zaměstnání a technologickými změnami. Od průmyslové revoluce jsme svědky toho, jak technologie mění využívání energie od dřeva, přes uhlí, k ropě a zemnímu plynu. Obyvatelé Porůří v Německu jsou například ti, kdo tyto proměny prožívali, a bezprostředně prožívají.

Požadavky na zdroje se mění prostorově. Více zdrojů využívají ekonomicky rozvinuté země. USA v tomto směru zřetelně vedou. Vyžívání zdrojů rozvojovými země je menší7). Dokonce při ekonomickém rozvoji země, jsou požadavky na čerpání zdrojů zpravidla větší, než je růst populace. Bohatství, které doprovází hospodářský rozvoj umožňuje lidem konzumovat více. Většina ropy vytěžená v Jihozápadní Asii je spotřebována v USA, Evropě a Japonsku. Při posuzování tohoto procesu v jeho geografickém kontextu je zvláště důležité rozlišovat růst a rozvoj a nezaměňovat je .

Pro studenta geograficky vzdělaného je důležité, aby uznal skutečnost enviromentálních dopadů, které jsou vždy spojené s těžbou zdrojů. Je pro něj důležité znát jak aktivity, které vedou k produkování věcí denní potřeby mohou vést k vytvoření postojů, vycházejících ze znalosti ceny těchto procesů. Tyto znalosti mohou ovlivnit spotřebitelský postoj spolu se zodpovědností za zdroje Země. Zdroje mohou být také zneužívány. Někdy uživatelé některých zdrojů se cítí nejití, pokud jsou závislí na těch, kteří je zásobují surovinami, tak důležitými pro jejich ekonomiku a dosaženou životní úroveň. To je mnohdy vede k potřebě mocensky si zajistit trvání distribuce zdrojů. Nebezpečí konfliktu vzrůstá při snaze dosáhnout cílů spojených s růstem. Více lidí potřebuje více hnojiv, energie, jídla, stavebního materiálu a to všechno jsou produkty pocházející se zdrojů. Jestli lidé na Zemi mají koexistovat, neřkuli kooperovat, zemské zdroje musí být garantovány pro každého. Tomuto konstatování mohou studenti buď věřit, nebo, pokud jsou geograficky způsobilí, toto konstatování chápat. Je to nezanedbatelný postoj vytvářející globální občanství.

Kontrola nad povrchem země

2008-09-21T13:20:00.004-07:00

Zdroje jsou nějaké fyzické materiály, pocházející z různých míst Země, a kterým lidé přiřazují nějakou hodnotu. Pro přežití lidí jsou nezbytné tři základní zdroje – země, voda a vzduch. Zdroji se stávají také jiné přírodní materiály, jestliže se stanou pro lidi z nějakého důvodu cennými. Existují však také lidské zdroje. Geograficky vzdělaný člověk musí být schopen chápat tyto skutečnosti, a rovněž znát jak jsou zdroje prostorově rozloženy na zemském povrchu, jaká je jejich kvalita, jejich množství spolu s proměnlivostí jejich významu. Hodnota zdrojů je proměnlivá, liší se v různých historických obdobích. Může být vyjádřena v peněžních jednotkách, právnických termínech, v podmínkách odhadů rizik, nebo v termínech etických. Hodnota zdrojů závisí na potřebách lidí a na technologiích použitelných pro těžbu a dopravu. Řeka může vyrábět elektřinu a tato může být přepravována na velké vzdálenosti. To je však umožněno technologií turbin, které hydroenergetický potenciál zachytí.Jinak bude ztracen. Některé zdroje, které byly v minulosti cenné, jsou dnes málo důležité.
Kvalita a kvantita zdroje je daná také tím, zda je to zdroj obnovitelný, nebo neobnovitelný. Jsou také zdroje, které nepatří mezi obnovitelné ani neobnovitelné. Jsou to zdroje jako je vítr, sluneční teplo. Musí být použity když nastanou. Jejich prostorové rozložení je důležitým faktorem rozvoje nebo úpadku.

Kontrola nad povrchem země

2008-09-21T13:20:00.003-07:00

Usilování o kontrolu nad velkými a malými oblastmi zemského povrchu je univerzální jev, a historie zná množství těchto usilování, které skončily destruktivním konfliktem. Usilování o kontrolu má však také hledisko produktivní spolupráce. Geograficky informovaný člověk má rozvinuté obecné chápání toho, jak lidé využívali spolupráce ale i konfliktu, při uskutečňování svých politických zájmů, a při tom proměňovali zemský povrch. Politické jednotky, státy, jsou části zemského povrchu, které si ustavily skupiny lidí pro účely kontroly, politiky, administrace, náboženství a ekonomiky. Časté konflikty vznikající proto, aby se znovu organizovaly části zemského prostoru se odvíjely od potřeby kontrolovat zdroje(Atarktida,oceánské dno), strategické cesty(Panamský průplav), nadvládu nad ostatními lidmi(evropský kolonialismus v Africe). Události 20 století ukazují, že rozdělení zemského povrchu mezi různé skupiny, které sledují různorodé cíle pokračuje. Světové války, oblastní války, občanské války jsou často projevem intenzivní potřeby držet nebo rozdělovat. Oblastní vojenské aliance, politické, kulturní nebo ekonomické důvody představují další formu rozdělení zemského povrchu. Navíc mnohé nadnárodní monopoly si rozdělují zemský povrch, soutěží mezi sebou o zdroje, trhy zboží a služby.

Lidská sídla a urbanizace

2008-09-21T13:20:00.001-07:00

Lidé málokdy žijí osamoceně. Nejvíce jich bydlí v sídlech, které se mění co do velikosti, lokalizace, uspořádání a funkce. Tato organizovaná seskupení lidských obydlí obsahují více aspektů života lidí. Ekonomické aktivity, přepravní systémy, komunikační média, politické a správní systémy, kultura a zábava, jsou takovými funkcemi sídel. Kdo chce být geograficky kompetentní, schopný rozumět základnímu motivu geografie, kterým je chápat, že tato Země je domovem lidí, musí být poučen o tom, jak se sídla formovala v různých kulturních politických a hospodářských systémech.

Města, největší a nejlidnatější lidská sídla jsou uzly lidské společnosti. Téměř polovina obyvatelstva dnes žije ve městech. Města nejsou všude stejná. Například evropská města se liší od severoamerických měst ve tvaru, velikosti, lidnatosti, dopravní síti a způsoby, jak lidé žijí a pracují uvnitř města.Stejný kontrast najdeme u měst v Africe, Latinské Americe, Asii. Například v severoamerických městech bohatí lidé inklinují k životu v předměstských oblastech, zatímco lidé s nižšími příjmy inklinují k životu v centrech měst. V zemích Latinské Ameriky, Jihovýchodní Asii jediné město má primát ovládat život v celé zemi.

Jestliže studenti mají rozvinout své chápání základních procesů a funkcí lidských sídel, potřebují získat praktické vědomosti o takových témat:

1. Jak přírodní podmínky souvisí s funkcí sídla.

2. Které procesy se podílejí na růstu města.

3. Které procesy se podílejí na úpadku měst.

4. Jak se města mění v centra obchodu.

5. Jak sídelní systémy souvisí s hustotou obyvatelstva.

6. Jak velkoměstské oblasti ovlivňují sociekonomický stav obyvatelstva

7. Jak se nové druhy městských uzlů vyvíjejí.

8. Jak probíhá proces suburbanizace.

Geograficky kompetentní člověk si klade podobné otázky proto, aby si vytvořil představu o smyslu rozložení a koncentrace lidské populace.

Ekonomické systémy, sítě a doprava:

2008-09-21T13:19:00.004-07:00

Vzácné statky jsou nerovnoměrně rozptýleny po zemském povrchu. Žádná země nemá všechny zdroje, které potřebuje pro svůj růst. Proto každá země musí obchodovat s jinými zeměmi, a celý svět je spojen globální ekonomickou závislostí. Geograficky informovaná osoba rozumí prostorové organizaci lidské společnosti, která vyplývá z globalizující se ekonomiky, přepravy, komunikačních systémů, rostoucí produkce a výměny surovin, zboží, kapitálu a služeb.

Prostorové rozměry ekonomické a globální vzájemné závislosti, ale i dominance a substituce, jsou stále komlexnější a bezprostředněji viditelné. Prostorové systémy průmyslových oblastí se dynamicky mění v čase. To mění prostorové, ekonomické a sociální vztahy. Vytváří se jádrové oblasti, kde je dostupnost vyspělé techniky a investičního kapitálu. Tyto oblasti jsou „motorem“ hospodářského rozvoje. Ve vyspělých zemích jsou jádrové oblasti jakýmisi „vůdci“ obchodu. Jejich vznik a rozvoj podmiňuje dostupnost, konektivita, poloha, sítě, prostorová efektivita – tedy faktory, které hrají zásadní roli v hospodářském rozvoji. Ty také odrážejí prostorovou ekonomickou vzájemnou závislost jednotlivých míst na zemi. Evidentním důkazem šíření různých finančních krizí jsou v současnosti Mexiko a Argentina.

Jak světová populace roste, jak se ceny energie zvyšují, jak ubývá zdrojů, společnost potřebuje vyvíjet hospodářství účinnější a citlivější na probíhající změny. Politická, kulturní a ekonomická spojenectví jsou zrcadlem těchto, dnes již globálních změn, a růstu vzájemné závislosti. To by měl geograficky gramotný student chápat.

Země a mozaika kultur:

2008-09-21T13:19:00.003-07:00

Jaké je členění multikulturního světa, jaké jsou jeho prostorové struktury. Kultura je termín, který se dotýká sociálních struktur, jazyků, náboženských systémů, institucí, technologií, umění, stravování a tradice zvláštních skupin lidí. Svět lidí se skládá z kulturních skupin. Všichni ti, kdo přemýšlejí jak v určité zemi fungují ekonomické aktivity, organizace, postoje vůči ženám a jejich role ve společnosti, vzdělávací systémy, dodržování tradičních zvyků, jak se tyto systémy vůči sobě vymezují nebo překrývají, jak tvoří komplikovanou mozaiku, musí s geograficky chápaným termínem kultura pracovat.

Tyto kulturní mozaiky mohou mít různou prostorovou váhu. Důležitost měřítka je zde rozhodující. Západoevropany je možné vnímat jako jedinou kulturní skupinu. Při použití jiného měřítka se nám však objeví výrazné národní kulturní skupiny(Francouzi, Španělé), při jiném měřítku se objeví další oblastně sdružené kulturní skupiny(Valoni a Vlámové v Belgii, Moravané a Slezané v České republice).

Vzhledem k složitosti pojmu kultura je užitečné – zvláště když studujeme toto téma z pohledu geografa tj. z východiska topografického a doplnit toto výchozí stanovisko o jazyk, náboženství, instituce a technologie, které jsou zcela nepochybně charakteristikami kultury. Takovým kulturním fenoménem je i sport.

Některé otázky k řešení jsou tyto:
1. Jak členové kulturní skupiny definují svůj způsob života.

2. Které hmotné statky byly vytvořeny zkoumanou kulturní skupinou. Proč.

3. Které zvláštní dovednosti kulturní skupina rozvinula využívá.

4. Co z chování a instrumentálního konání přenáší kulturní skupina na další generaci.

5. Které ekonomické aktivity jsou charakteristické pro kulturní skupinu.

6. Které kulturní postoje určují roli rodu, vzdělání, filozofie a tradičních svátků.

7. Diskutovat o potencionálních kulturních dopadech na život lidí v zemi, která se spojuje s jinými zeměmi

8. Diskutovat o dopadech globalizace na Američany, Evropany, Japonce, Araby a domorodé kultury.

Geograficky kompetentní osoba je jednotlivec, který má specifické znalosti a rozvinuté schopnosti, a přes znalost přírodních daností chápe zvláštnosti rozložení kulturních skupin. Kultura nejsou statické, prostorově uspořádané mozaiky. Kulturní změny jsou výsledkem pestré palety společenských procesů, stěhování, rozšiřování nových kulturních zvláštností jako je jazyk, hudba, technologie. Každá kultura na světě si půjčovala od jiných kultur ať již vědomě, nebo nevědomě, ochotně nebo pod násilím. Jako členové multikulturního globalizujícího se světa by studenti měli rozumět různorodým prostorovým výrazům kultury.

Prostorová organizace populace:

2008-09-21T13:19:00.001-07:00

Charakteristika obyvatelstva, jeho rozložení, stěhování a růst nemůžeme vynechat. Na začátku 19. století žilo na zemi méně než 1 mld. lidí. Dvacáté první století začíná s více než 6 mld. obyvatel. Geograficky informovaný člověk musí vědět že růst, rozložení a migrace obyvatelstva na zemském povrchu nejsou „popoháněny“ jedinou událostí, ale mnoha vlivy – sociálními, kulturními, politickými a ekonomickými. Ovlivňují je také katastrofické události jako jsou rozsáhlé záplavy, vyčerpání zdrojů a ekologická zhroucení.

Studenti potřebují rozvinout takové myšlenkové postupy, které by jim umožnily chápat vzájemné ovlivňování přírodních a sociálních činitelů. Rozložení a hustota obyvatelstva Země odráží planetární topografii půd, vegetace a klimatu(ekosystémů), dostupné zdroje a stupeň hospodářského rozvoje. Populační tempa růstu jsou ovlivňovány takovými faktory jako jsou vzdělání(zvláště žen), náboženství, telekomunikace, urbanizace a zaměstnanost. Míry úmrtnosti jsou ovlivňovány dostupností lékařských služeb, dostatku potravy, bezpečnosti, zdravotnickými službami, věkovou strukturou a sexuálním chováním populace. Další klíčovou charakteristikou populace je její růst, který je popisován porodností, úmrtností, přirozeným přírůstkem a věkovou skladbou obyvatelstva. Analýzy věkových kohort mají významné geografické důsledky pro žijící komunitu(školy, nové byty pro mladou populaci, důchody, lékařské služby pro starší). Pro výuku a diskusi populačních indikátorů je nutné mít dostupné populační statistiky, používat on-line databází, mít k dispozici grafické prezentace a umět diskutovat o tom, jak tyto prezentace pomáhají porozumět populačním statistikám diskutovaných zemí, nebo oblastí. Jinak budou studenti dost obtížně hledat odpověď na mnohé otázky.

Některé nabízím pro ilustraci:
1. Jaké jsou ekonomické důvody pro to, aby lidé měli menší rodiny.

2. Jak limitované množství dětí v rodině ovlivňuje život rodiny – schopnost vydělávat a šetřit peníze.

3. Jak dosažený příjem ovlivňuje životní expektace(předpokládaná délka života při narození).

Nebudou dostatečně rozumět odpovědím co si o těchto problémech myslí odborníci. Ba co je horší. Nebudou tyto a podobní závažné problémy týkající se důležitých otázek jejich života považovat za relevantní.7)

Pozn.:
7) Při přemýšlení o zde uváděných problémech jsem se nechal také inspirovat institucí „Population reference bureau“ z USA. Pro mne zajímavý je především modul zaměřen na výuku svojí strukturovaností vyučovacích lekcí. U nás tento způsob didaktického uvažování zaměřeného především na aktivity u nás postrádám. http://www.prb.org/Content/NavigationMenu/PRB/Educatots/Human_Population/

Přírodní systémy a lidé:

2008-09-21T13:18:00.004-07:00

Jsou však další důležitá témata, která do popisované problematiky patří, a jedním z nich je geografické uspořádání ekosystémů. Jaké jsou základní charakteristiky a prostorového uspořádání hlavních ekosystémů na naší planetě? Jak různé populace rostlin a živočichů vytváří různá společenství, a jak taková společenství ovlivňují další složky fyzického prostředí - atmosféru, hydrosféru, litosféru – a tím vytváří ekosystém? Geograficky informovaný člověk potřebuje rozumět prostorové distribuci toků fyzických, chemických a biologických mezi ekosystémy v prostředí naší planety. Potřebuje vědět jak fungují a jak se udržují různé ekosystémy, a jak lidé při své úmyslné nebo bezděčné ekonomické aktivitě modifikují tyto ekosystémy.

Studenti by měli být schopni odpovědět na podobné otázky:
1. Vysvětlete proč je plán na zajištění udržení nějakého živočišného druhu dobrý, a čeho se tím dosáhne.

2. Jaký je seznam kroků vedoucích k jeho naplnění.

3. Kdo jsou ti, kteří z něj bude těžit, a kdo jsou z něho vyloučeni.

4. Popište obtíže, které by mohly nastat při jeho uskutečnění.

Tím, že studenti ví jak ekosystémy fungují, jak se mění, jsou schopni porozumět základním zásadám, které by jim měly být průvodcem v dnešním složitém světě. Ví, jak je třeba dělat kompetentní rozhodnutí, které jim umožňuje převzetí zodpovědnost za důsledky svých rozhodnutí v těch případech, kdy se taková rozhodnutí týkají přírodního prostředí. Míra těchto kompetencí do značné mír ovlivňuje kvalitu života na této zemi - otázek spojených s trvale udržitelným rozvojem.

Místa a hodnoty

2008-09-21T13:18:00.003-07:00

Některá místa jsou naplněna zvláštním významem, ale jen pro jisté skupiny lidí. Tak je to s významem Mekky pro muslimy, zatímco pro nemuslimy má Mekka jen historický význam. Pro cizí turisty je Rio de Janeiro městem grandů, lidské spontánnosti a festivalů, zatímco pro mladé obyvatele tohoto města je to kruté prostředí, v němž denně zápasí o přežití.
Kultura a zkušenost formují důvěru v myšlenková stereotypy, a ty zase osobní představy o místech a oblastech. Studenti se musí naučit rozumět faktorům, které ovlivňují jejich vlastní představu o geografických místech(stanovištích ) a oblastech. Musí se ve škole naučit, že jejich výchozí postoje a stereotypy mohou mít vliv na jejich chápání jiných kultur a skupin lidí. Věřím tomu, že pro studenty je to cesta jak se vyhnout nebezpečí egocentrismu, etnocentrismu a jiným stereotypům, cesta k tomu, aby se naučili oceňovat různé hodnoty pocházející z jiných světů tohoto multikulturního světa. Aby se zabývali přesnou a citlivou analýzou lidí, míst a prostředí života lidí v něm žijících.
Studenti by měli být schopni vybrat si jednu oblast tak, aby o ní mohli diskutovat před třídou, psát esej o různých poznatcích odhalených během diskuse. Některé otázky mohou vypadat následovně:
• Co vás vedlo k tomu, že některé znaky oblasti považujete za důležité.
• Jestliže se objevily nesouhlasné poznámky tak proč.
• Jak negativní vnímání oblasti ovlivňuje postoj k ní.
• Jak se vnímání oblasti odráží na postojích a zkušenostech lidí různých věkových kategorií(hypotéza).

Protože oblasti jsou příkladem geografického zevšeobecnění, studenti mohou poznat mnohé o charakteristikách jiných oblastí světa tím, že lépe rozumí jedné oblasti. Analogie je v tomto případě myšlenkovým nástrojem pro podobné přemýšlení. Oblasti poskytují kontext pro diskusi o podobnostech a rozdílech mezi jednotlivými částmi světa.
1. Jak kultura a zkušenost ovlivňuje osobní představu o místě a oblasti.
2. Jak ovlivňuje jejich obyvatele.
3. Jak studenty ovlivňuje jejich způsob vnímání a prožívání, spolu s prostředím v němž se uskutečňuje jejich život.
To jsou základní otázky tohoto tématu. Zobecnění je základem vědy, její logikou. Opakovatelnost znamená řád. To je cesta vedoucí k typologii, které se studenti musí učit přes vybranou geografickou empirii. Pouhá empirie která dosud v geografickém vzdělání převládá vede k žalostným výsledkům.

Místa a hodnoty:

2008-09-21T13:18:00.001-07:00

Osobní představa míst a oblastí není žádnou uniformou. Spíše pohled člověka na konkrétní místo nebo oblast je zvláštním výkladem 6)jejího umístění, velikosti, charakteristiky a významu. Je ovlivňován lidskou kulturou a zkušeností. V geografickém pohledu je vždy obsažena směs objektivního a subjektivního a geograficky informovaná osoba by měla těmto dvěma kvalitám dobře rozumět. Dobře rozumět jak oblastem, tak lidským potřebám a jejich vzájemnému vztahu.

Význam toho, že jednotlivec nebo skupina lidí se váže k specifickému místu nebo oblasti může být ovlivněn pocity spolupatřičnosti nebo odcizení, vědomím zasvěcence nebo outsidera, smyslem pro historii a tradici, nebo novoty, nebo neznalost. Osobní představa zemského povrchu je neobyčejně silně spojena s představou užitečnosti. Například divočina může být viděna jako útočiště turistů, nebo jako ekonomická hrozba pro rodiny, které zde musejí žít a tuto divočinu obhospodařovat. Místo nebo oblast může být vzrušující a plná dynamiky, nebo neobyčejně nudná a jednotvárná. Tento pohled je silně závislý na zkušenosti jednotlivce, jeho očekáváních, vnitřním rozpoložení. Také potřebou nechat se ovlivňovat touto zvláštní krajinou.

Pozn.:
6) Svět ve kterém žijeme je sociálně strukturovaný. Váha této skutečnosti by měla být explicitně vyjádřena v učebnicích geografie. Pochopitelně na příslušné úrovni odpovídající stupni vzdělání. Mnoho podnětných myšlenek v publikaci P.I.Berg, T.Luckman, Sociální konstrukce reality, Brno 1999.

Lidé dávají význam místům kde žijí

2008-09-21T13:17:00.004-07:00

Termín oblast má mnoho definic. Pro školní geografii vystačíme s tím že slouží k poznávání a organizování zemského povrchu a to pro různé účely. Rozumět termínu oblast a procesu regionalizace je další základní předpoklad geografické gramotnosti. Porozumění povaze oblastí vyžaduje proměnlivý přístup ke světu. Jako příklad této skutečnosti mohu uvést hranice oblasti. Tyto mohou být prostorově přesné u pobřežní čáry nebo polické oblasti jako je stát, nebo prostorově amorfní jako je hranice odbytové oblasti pro distribuci nahrávek specifického žánru hudby. Geografie definuje tři základní typy oblastí.
1. Formální oblast(jednoatributový region). Taková je charakterizována lidskými atributy jako je např. sdílený společný jazyk, náboženství, národnost, politická identita, nebo kultura. Může být charakterizována fyzikálními vlastnostmi jako je klima, vegetace, půda. Formální oblastí jsou kraje, státy, klimatické oblasti(Středomořské podnebí), ekonomické oblasti(Pšeničný pás, Centrální údolí, Středočeský kraj). Formální oblasti mohou být definovány různými mírami - velikostí populace, velikostí individuálního příjmu, výrobou plodin, hustotou populace, průmyslovou výrobou, nebo tím, že mapují fyzikální vlastnosti jako jsou srážky, teplota, vegetační doba.
2. Funkční oblast(region). Ta se organizuje kolem nějakého uzlu nebo ohniska a spojuje tento uzel s jinými oblastmi různými přepravními systémy, komunikačními systémy nebo různými ekonomickými aktivitami, jako jsou výroba nebo prodej výrobků. Typickými funkčními oblastmi jsou metropolitní oblasti, přístavy nebo oblasti nákupu nebo zábavy. Hlavní roli hraje síla vazby.
3. Region „vnímání“(koncepční region – mentální mapa). V chápání takových oblastí se odrážejí lidské pocity, postoje o takových oblastech, a jsou definovány lidmi prostřednictvím jimi sdílených subjektivních obrazů. Tyto oblasti jsou vymezovány prostřednictvím mentálních map, a ačkoliv pomáhají utvářet osobní smysl pro jakýsi druh pořádku o struktuře světa, jsou východiskem pro utváření stereotypů, které mohou být také nepatřičné nebo chybné.
Při přemýšlení o kterékoliv oblasti by si studenti měli být schopni položit otázky: K čemu to území je, k čemu slouží. Co toto území spojuje tak, že můžeme mluvit o oblasti. Je to přírodní nebo lidmi vytvořená vlastnost, nebo obě. Jak velká je tato oblast. Má přesně definované hranice. Je to oblast formální, funkční nebo oblast lidského vnímání. Co definuje tuto oblast – politika, ekonomika, jazyk, náboženství, společenské nebo fyzické potřeby. Co je ohniskem této oblasti. Jaké změny v této oblasti nastaly, nastávají, nastanou. Co je katalyzátorem těchto změn. Jsou to otázky navýsost geografické. Umět si tyto otázky položit, reflektovat je, je důležitá dovednost a zkušenost. Student, který to dokáže ví něco složitosti místa, oblasti. Jejich inteligentní zodpovězení je projeven geografické gramotnosti.

Lidé dávají význam místům kde žijí:

2008-09-21T13:17:00.003-07:00

Osobní život každého z nás je založen na konkrétním místě ve kterém žijeme. Naše osobní prožívání je důvěrně spojeno s takovým místem. Je zdrojem naší hrdosti a třeba i pýchy. Je dobré mít tuto skutečnost na paměti při formulování geografických kompetencí. Místa jsou lidským výtvorem a geograficky informovaná osoba musí rozumět jejich genesi, evoluci i jejich významu. Studenti potřebují porozumět tomu, proč se různá místa na zemském povrchu mění. Proč mnohdy tyto změny dosahují dramatických rozměrů jak ekonomických, tak politických a kulturních. Vnímat, jak sítě vztahů mezi různými místy mění populační explozi, klimatické změny nebo dopravní technologie. Tyto znalosti se včleňují do duševních map lidí a obohacují jejich smysl pro identitu s konkrétním místem jejich života. Zároveň umožňují chápat a oceňovat podobnosti a rozdíly místa života jejich komunity a komunit jiných lidí, žijících ve vlastním státě, světadílu, planetě. To je důležité. Studenti čelí světu, který je ve zvýšené míře závislý. Obeznámení a porozumění prostorovým propojením umožní studentům chápat různé prostorové organizace vytvářené lidmi, a to přes znalost založenou na vlastní okamžité zkušenosti. Tyto znalosti jim mohou dát sílu porozumět uspořádání geografického fenoménu spojeného s životem lidí kdekoliv na zemi.5)

Pozn.:
5) To vyžaduje při tvorbě geografických dokumentů(kurikula), učebnic, pracovat s takovými prostředky jako je typologie.

Mentální mapy

2008-09-21T13:17:00.001-07:00

Geografie se pokouší zmocnit prostorové organizace světa tím, že ji rozkládá na jednoduché části: body, čáry, procesy, a jejich hodnoty(významy). Pak jejich kombinace – sítě, povrchy, uzly… Tyto složky popisují vlastnosti objektů, jevů apod. Vesnice může být takovým bodem(bodovou lokací), propojena silnicí, železnicí, řekou(sítí), s jinými vesnicemi, ale také s okolními zemědělskými plochami a lesy. Rybník, přehrada, která se zde nachází nabývá velkou variaci hodnot pro různé lidi, ať již pocházejí z místa nebo odjinud. Umístění, vzdálenost, směr, hustota, uspořádání jsou znaky umožňující zachytit vztahy mezi geografickými objekty. Analýza zkoumaného jevu prostorové organizace může pokračovat posuzováním růstu, rozšiřování, změnou ceny v závislosti na vzdálenosti, hierarchie, spojení a dostupností.

Prostorové vztahy, prostorové struktury a prostorové procesy, jejich poznání a porozumění umožňuje vytvářet typy těchto skutečností. Prostřednictvím těchto obecných vzorů potom analyzovat a vysvětlovat geografické fenomény kdekoliv na zemi. Shromažďovat, rozebírat údaje, pozorovat, pracovat s mapami a jinými geografickými prezentacemi, formulovat geografické otázky a odvozovat odpovědi, podporuje víru v poznatelnost světa prostřednictvím geografie. To je důležitá hodnota.

Dnes každý člověk čelí světu, který je stále více propojen a jehož vzájemná závislost vzrůstá. Rozhodnutí lidí v jednom místě mají bezprostřední fyzický vliv na mnohá další místa na zemi více či méně vzdálená. Studenti by měli být schopni aplikovat pojetí a modely prostorové organizace tak, aby prováděli kvalifikovaná rozhodnutí. Kvalifikovaná rozhodnutí jsou taková, při kterých jsme si vědomi rizik s nimi spojenými. To vyžaduje kritické myšlení. S ním se člověk nerodí. To se musí naučit.4) Nejlépe ve škole.

Pozn.:
4) V tomto případě je vědecká metoda nezastupitelná. Vědecká negramotnost(scientific literacy) našich dětí jak říkají roste. Kvačková R. Co (ne)umějí naše děti. Lidové noviny 5.3. 1994,s.2.

Mentální mapy

2008-09-21T13:16:00.002-07:00

Některé aktivity pro umožňující cvičit jejich tvorbu by mohli být tyto:
1. Kde by jsi chtěl žít. Tříbodová škála na posouzení; nechci tam žít- 1bod, chci tam žít-5 bod, bez citového vztahu-3 body. Osobní volby vedou ke konstrukci mapy preferencí skupiny, která odráží charakter mentálních map skupiny. Následují otázky po preferencích na jedné straně a jejich absenci na straně druhé.
2. Studenti analyzují mapu(nástěnka, meotar), která již obsahuje preferované oblasti, např. Praha, Krkonoše, Jižní Čechy, jejichž hodnotový význam byl již akceptován. Otázky pro diskusi: proč mají preferované lokality vysokou hodnotu, které důvody k vysoké hodnotě vedly, které osobní vzory pro akceptování preference studenti použili, jak vzdálenost ovlivnila preference, jak zaujatost a nevěrohodnost ovlivnila preference a tím duševní mapy, které faktory působí na tvorbu duševních map.

Analýza prostorového uspořádání světa.
Myšlení v prostorových termínech, zevšeobecnění základních znalostí, je důležitým fundamentem geografie. Jsme totiž prostorově senzitivnější než jsme mnohdy ochotni si přiznat. Toto myšlení umožňuje studentům aktivní a zvídavý přístup ke světu ve kterém žijí, formulovat kritické otázky na minulost, přítomnost a pravděpodobnou budoucnost, a při tom zároveň vytvářet prostorové vzory budoucí organizace světa. Stručně řečeno: Myšlení v prostorových souvislostech je schopnost popisovat a analyzovat, hodnotit, využívat prostorové uspořádání lidí a míst na zemském povrchu. To je základní dovednost geograficky gramotné osoby. Studenti musí být povzbuzováni, aby mysleli na všechny aspekty nejen současného, ale také možného prostorového uspořádání světa, ve kterém žijí.Pochopené vzory prostorové organizace umožňují geograficky vzdělanému člověku odpovědět na čtyři základní geografické otázky:
1. Proč jsou tyto geografické objekty umístěny v těchto místech
2. Jak se tyto geografické objekty do těchto míst dostaly.
3. Proč je tento prostorový vzor významný.
4. Co se s nimi má, může, musí dělat

Mentální mapy:

2008-09-21T13:16:00.001-07:00

Velmi významnou dovedností je umění vyvářet a užívat myšlenkové(mentální) mapy3). Každý člověk, nejenom geograficky gramotná osoba musí v životě podržet ve své mysli mnoho informací o místech a prostředích, a musí být schopen organizovat tyto informace ve vhodném prostorovém kontextu. „Duševní mapy“ jsou takovým efektivním způsobem jak to děláme. V nich je obsaženo to, co člověk ví o umístěních a charakteristikách různých míst naší planety ať již mají povahu globální, nebo lokální, ať jsou nákresem organizace školní třídy, nebo ukazují rozložení oceánů a kontinentů na povrchu země. Znalost, jak se takové duševní mapy tvoří a používají, je proto významnou součástí geografických kompetencí.

Duševní mapy mají několik zvláštností:
• Jsou osobní a obsahují jak objektivní tak subjektivně formované vnímání geografických objektů.

• Duševní mapy používají v nějaké podobě všichni lidé. Umožňují jim pochopit to, co jiní lidé říkají nebo píší o jiných místech našeho světa.

• Duševní mapy vždy reprezentují měnící se formy prostorových znalostí, a slouží jako indikátory toho, jak jejich autoři znají prostorové charakteristiky míst mapou popisovaných.
Geografové byli zvědaví jak si jednotlivci uspořádávají geografický prostor ve svých myslích. Existují výzkumy, které sdělují celou řadu zajímavých zkušeností o tom, jak tento „mentální prostor vypadá(U nás Hynek). Z výzkumů v USA jsou známé poznatky o tom jak se liší mentální mapy u lidí nízkých a vysokých příjmových skupin, lidí žijících v metropolitních oblastech a lidí žijících mimo ně. Jsou známy výzkumy o vlivu médií na utváření mentálních map. Měli bychom si uvědomovat, že kritické geografické pozorování je základním předpokladem pro jejich tvorbu, a také to, že v sobě odrážejí osobní dovednosti a schopnost myslet v prostorových termínech. Jestliže geografie má být užitečnou při vytváření matrice pro inteligentní chápání světa, potom logické duševní mapy musí obsahovat pokrok probíhající u studentů ve vzdělávání, a to v jednotlivých etapách vzdělávacího procesu v geografii. Studenti si musí osvojit poznatek, že umět tvořit své duševní mapy je pro ně základní dovednost. Je také rysem geografické gramotnosti.

Pozn.:
3) Rozlišuji mentální mapy používané v geografii ať již lynchovské nebo gouldovské, a mentální mapy Tonyho Buzana, http://www.mindmanager.com, sloužící jako pomůcka pro vizuální znázornění vzájemných vztahů myšlenek a pojmů, které jsou ve výuce geografie rovněž využívány(U nás zatím málo). Robert Fischer, Učíme děti myslet a učit se, s. 71-86.Portál 1997, Internetová adresa http:/world mental maps.com, asi 260 tisíc odkazů.

Organizování informací

2008-09-21T13:15:00.004-07:00

Studenti potřebují rozvinou dovednosti typu vyhledávání geografických informací, třídění geografických informací, organizace geografických informací a hodnocení geografických informací. Nepostradatelnou dovedností je umění tvořit geografické otázky. Například(Řezníčková, 2002):
1. Otázky vyžadující doslovnou odpověď; jak se jmenuje, kde leží…, jak je velká…, kolik měří…,
2. Otázky překladové-převodové; jak si představuješ krajinu…, vytvoř z tabulky graf, který…, Jak lidé žijí v…, které informace můžeš vyčíst z mapy, fotografie o…
3. Otázky o porozumění-interpretační otázky; z jakého důvodu došlo k…, proč podle vás je…
4. Aplikační otázky; uveďte další příklady…, jak můžeme využít…
5. Analytické otázky; pokuste se dokázat…,který z uvedených přístupů je vhodnější a proč…,které faktory způsobily danou situaci…
6. Syntetické otázky; jakým způsobem se může vyvíjet daný region…,jaká opatření navrhujete aby se situace neopakovala-vyvíjela jinak…
7. Evaluační otázky; Myslíte si, že toto opatření bylo vhodné…, jak bychom měli postupovat za situace…

K tomu přistupuje nutnost obeznámeností studentů s používáním geografických informačních systémů. Vývoj počítačových systémů je takový, že se stávají nepostradatelným nástrojem pro vytvoření představy geografického prostoru a jeho analýzy. Studenti by měli poznat, že tyto systémy jsou využitelné nejenom pro školní geografii. O tomto vývoji(jak banální) musí být však přesvědčeni především jejich učitelé.

Organizování informací:

2008-09-21T13:15:00.003-07:00

Domnívám se, že rozhodující geografickou prezentací je mapa. Tak, jak se žák učí v první třídě písmena abecedy z kterých tvoří slova a věty, tak musí být vyvinuto úsilí při výuce dalšího jazyka, jazyka mapy. Tak jak přirozený jazyk je nástrojem k poznávání světa, je také jazyk mapy zdrojem informací o světě. Umět číst a psát je základní jazyková gramotnost. Můžeme konstatovat, kdo umí číst mapy je geograficky gramotný. Jak počítají osnovy geografie s výukou této dovednosti a to na současné úrovni didaktického a psychologického poznání? Nosí vyučující geografie, na všech úrovních vzdělávacího procesu v sobě myšlenku: Kdo se naučil číst mapu, naučil se novému jazyku, kdo se naučil dělat(tvořit) mapu, naučil se mluvit novým jazykem? Mapy představují kritický prvek procesu geografického vzdělávání. )

Kromě map jsou zde ještě grafy a diagramy, satelitní a jiné fotografické snímky, které rovněž poskytují cenné informace o prostorových vzorech na zemském povrchu. Na nich je pozoruhodná jejich velká diverzifikace informací. Tato jejich vlastnost, která je jejich předností, se stává pro ně zároveň limitujícím prvkem. Když totiž nejsou studenti speciálně poučeni o jejich využití, často se pak zvrhávají v triviální dekoraci. Jejich okamžité pochopení studenty je závislé na speciálním poučení a dovednostech o tom, jak se mají používat .

Pozn.:
2 ) Pozoruhodný soubor cvičení se nachází: USGS: What do maps show, http://info.usgs.gov/education/teacher/what-do-maps-show/index.html

Svět v prostorových termínech:

2008-09-21T13:15:00.001-07:00

Cílem výuky geografie na základních a středních školách tedy není především transformace poznatků geografického výzkumu, reflexe geografické vědy do vědomí žáků a studentů, ale spíše geograficky gramotná osoba.1) To je ten kdo chápe, že geografie je nejenom studium lidí, ale také míst kde tito lidé žijí, studium charakteru prostředí jejich života. Geograficky informovaná osoba umí používat prostorový pohled na zvláštnosti tohoto prostředí, umí pochopit a ocenit vzájemnou závislost těchto „světů“, jako součástí světa ve kterém žijeme. Studium geografie má tedy praktickou hodnotu, jak je dnes užitečné říkat. Vede nutně k prostorovému pohledu na životní situace. Geograficky informovaná osoba to umí.

Prostředek, který při uskutečňovaném geografickém vzdělávání k této kompetenci vede, je geografické kurikulum. To je širokým sdělením o tom, co bychom byli rádi aby žáci věděli, čemu by spolu s příslušnými dovednostmi také rozuměli. Tedy ne seznam přesně strukturovaných faktů, ale spíše soubor průvodců pomáhajících porozumět světu kolem nás. Geografie musí pomoci studentům aby viděli, rozuměli a také dokázali oceňovat pestrou síť vztahů mezi lidmi, místy v nichž tito lidé žijí a také prostředím těchto míst. Aby našli sílu k jejich udržování i zodpovědné přeměně. Musíme věřit v sílu a krásu geografie.

Její síla(tu cítí a vyzdvihuje geograf), ale i slabost(tu zdůrazňuje prostorovým vnímáním a poznáním nedotčený ignorant) je v tom, že geografie hovoří v prostorových termínech. Geografická informace je často kompilovaná, speciálně organizovaná, uložená v celé řadě geografických technologiích jako jsou mapy, geografické prezentace, různé nástroje a technologie, které vyžadují, aby je student nejen poznal, ale naučil se také s nimi pracovat. Tyto informace jsou velmi diverzifikované. Často jsou vyjádřeny v podobě vyprávění, jindy vyžadují shromáždit informace, které mají odlišnou úroveň abstrakce, nebo různá měřítka. Jiné jsou vyjádřeny v tabulkové podobě, nebo v podobě grafu. Některé jsou snadné pro porozumění, jiné nikoliv. Tradiční geografické práce stále více uvolňují místo počítačovým databázím různých zpravodajských systémů. Tento vývoj je výsledkem vývoje počítačových systémů, a stává se nepostradatelným nástrojem nejen pro studium, ale také pro občansky kompetentní chování podporované geografií.

Pozn.:
1) Termín geograficky vzdělaná osoba nahrazuji termínem geograficky gramotná osoba proto, abych zdůraznil rozdíl mezi cíly geografické vědy a skromnějšími, ale důležitými cíly výuky geografie na základních a středních školách

Geografie – terra inkognita?

2008-09-21T13:14:00.000-07:00

Neuvěřitelnou rychlostí běží v desítkách směrů historicky největší myšlenkový, technologický a tím i intelektuální zlom všech dob. Je riskantní. Během jedné generace rozhodnou například informační technologie, genomika, robotika, nanotechnologie a neurovědy o průmyslu a energetice, zemědělství, o stavu životního prostředí, školství, medicíně, obchodě, komunikacích i vedení války. Kdo chce přežít investuje do těchto druhů vzdělání i dovedností, dře a umí. Kšeftuje, nebo moralizuje až poté.

V Čechách to však vypadá jakoby moderní vzdělání a dovednosti byly ve veřejném životě simulovány pojmy z politického, sociálního i filosofického muzea nebo vetešnictví…..
František Koukolík, 2002

Zarámování problému.
Začněme otázkou. Co pravděpodobně čeká dnešní žáky a studenty v nejbližších dvaceti letech. Co budou muset řešit, a jakými nástroji budou dnešní mladí lidé toto řešení uskutečňovat. Co, a jak bude jejich rozhodnutí ovlivňovat. Jak toto všechno je obsaženo v kompetenci geografie. Je geografie schopná dát dostatečně relevantní odpověď na tyto otázky, neřkuli výzvy? Nevím. Jsem však toho názoru, že geografie je schopna zajistit, aby žáci i studenti používali svého intelektu prostřednictvím geografických poznatků k tomu, aby byli připraveni na zodpovědné občanství. Aby byli produktivními pracovníky v pestré škále různých zaměstnání moderní ekonomiky. To se však nemůže dít způsoby, které jsou ozvěnou opuštěných paradigmat. Geografie musí nabídnout nejen studentům, ale i rodičům, celému společenství to nejlepší čeho dosáhla, co přesahuje každodennost, co předvídá budoucnost. To by se mělo promítnout do ctižádostivého programu výuky geografie. Tento program by měl reflektovat proces celoživotního vzdělávání.

Smog

2008-09-21T13:13:00.002-07:00

V súčasnosti už problém klasického znečistenia ovzdušia nie je veľmi akútny, pretože uhlie ako zdroj energie sa už nepoužíva v takej veľkej miere. V dnešnej dobe sa ako energetický zdroj využíva predovšetkým ropa. Prechod k využívaniu palív vyrábaných z ropy postupne viedol ku vzniku úplne nového druhu znečistenia ovzdušia, ktoré nie je tak viditeľné ako klasické znečistenie, ale je oveľa nebezpečnejšie. Príčinou tvorby tohto znečistenia nie sú priame emisie znečisťujúcich látok vznikajúcich v spaľovacom procese, ako to bolo v prípade vzniku sírneho smogu, ale látky tvoriace sa až v atmosfére reakciami medzi primárnymi polutantami, napr. reakciami medzi oxidom dusnatým, NO a nevyužitým palivom, ktoré sa dostáva z dopravných prostriedkov do atmosféry v dôsledku vysokej prchavosti.
Chemické reakcie, pri ktorých sa v atmosfére tvoria sekundárne polutanty prebiehajú obyčajne účinnejšie na slnečnom svetle. Znečistenie ovzdušia, ktoré vzniká fotochemickými reakciami sa nazýva FOTOCHEMICKÝ SMOG (Manahan, 1994).
Fotochemický smog bol prvýkrát pozorovaný v Los Angeles počas II. svetovej vojny. Najprv bol považovaný za klasický typ znečistenia ovzdušia, avšak bežne používané prostriedky na odstránenie takéhoto typu znečistenia ovzdušia neprinášali žiadne zlepšenie, takže postupne sa dospelo k záveru, že asi ide o úplne odlišný druh znečistenia.
Na základe štúdií o poškodení vegetácie v okolí Los Angeles biochemici Haagen a Smith zistili, že sa jednoznačne jedná o nový druh smogu vznikajúci chemickými reakciami benzínových výparov z automobilov na slnečnom svetle.
Predpokladom tvorby fotochemického smogu je prítomnosť ultrafialového žiarenia, uhľovodíkov a oxidov dusíka. Hlavnými zdrojmi uhľovodíkov a oxidov dusíka sú benzínové výpary z motorových vozidiel. Oxidáciou NO v smogu vzniká oxid dusičitý, NO2, ktorý má hnedú farbu, pričom takýmto zafarbením je charakteristický fotochemický smog (z lietadla vyzerá pohľad na znečistené mesto ako by bolo zahalené do hnedo - žltého závoja).

Smog

2008-09-21T13:13:00.001-07:00

Lokálne znečistenie atmosféry oxidmi dusíka a síry v mestách súvisí hlavne s procesmi spaľovania fosilných palív (automobilová doprava, tepelné elektrárne, ťažký priemysel - metalurgický, hutnícky, chemický a petrochemický atď). Spaľovaním fosílnych palív sa do ovzdušia dostáva veľké množstvo znečisťujúcich látok v podobe plynov, pevných častíc i kvapalných kondenzátov. Takto priamo emitované znečisťujúce látky do atmosféry sa nazývajú primárne polulanty.

Typickým príkladom primárneho polutantu je dym, ktorý je základnou súčasťou tzv. LONDÝNSKEHO SMOGU alebo tiež sa označuje ako sírny (redukujúci) smog. Smog je slovo, ktoré vzniklo spojením anglických slov smoke (dym) a fog (hmla). Londýnsky typ smogu je úkaz, ktorý vzniká za hmlistých, bezveterných dní v mestských aglomeráciach s väčšou koncentráciou hmly v ovzduší.

Prvýkrát bol smog popísaný v 19. storočíi v Londýne, keď kombináciou hmly a dymu s vysokou koncentráciou SO2 vznikol hustý sírny smog. Kyselina sírova má veľku afinitu k vode, takže tým dochádza k rastu veľkosti kvapôčiek vody v smogu v dôsledku čoho smog hustne, znižuje sa viditeľnosť a zachovávajú sa nízke hodnoty pH. „Smogové vpády” spôsobovali v minulosti vážne zdravotné problémy obyvateľstvu žijúcemu vo veľkých mestách, najmä respiračné ochorenia. Negatívnym účinkom sírneho smogu sa nevyhli aj mnohé druhy okrasných rastlín a drevín rastúcich v mestskom prostredí.

Globálne problémy ľudstva

2008-09-21T13:12:00.002-07:00

Ďalším oteplovaním klímy sa môžu roztopiť polárne a vysokohorské ľadovce následkom čoho by sa zatopili nižšie položené oblasti(napr.Holandsko).
-zväčšovanie ozónovej diery - ozón je tenká vrsva v atmosfére,ktorá chráni všetko živé na Zemi pred negatívnymi ultrafialovými lúčmi.V aerosolových sprejoch a chladiarenských zariadeniach sa hojne využívala skupina prvkov zvaných freóny(látky flóru a chlóru).Neskôr sa vo väčšine štátov nahradila látkami, ktoré sú ,,ekologicky nezávadné".Freóny unikali vysoko do atmosféry, kde sa hromadili a pôsobením slnečného žiarenia sa rozpadli na atómy flóru a chlóru.Veľká trhlina je najmä nad Antarktídou a Novým Zélandom.
Má negatívne účinky, a to: poškodzuje ľudské bunky,vyusťuje do rakoviny kože a zrakového orgánu.Chránime sa nosením slnečných okuliarov v letných mesiacoch.
-znečisťovanie vôd - človek bez vody nedokáže existovať, preto zásobovanie vodou,jej znečisťovanie a ochrana sa stali globalnym problŕmom ľudstva.Človek má k dispozícii 30 000 000km3(kubických) sladkej vody, hlavne vo forme ľadovca.Na druhej strane vzrastá spotreba vody,najmä v priemyslea domácnostiach.
-nadmerné čerpanie nerastných zdrojov
-nárast odpadov
-problémy s odstrňovaním odpadov
-znižovanie tvorby kyslíka.
Všetky tieto problémy vznikajú dynamickým rastom priemyselnej výroby.Mali by sa začať riešiť čím skôr, lebo potom bude neskoro.

Globálne problémy ľudstva

2008-09-21T13:12:00.001-07:00

Počet obyvateľov na našej planéte sa neustále zväčšuje a tým aj výkon alebo proces rôznej výroby, najmä priemyselnaj časti.A tým si nikto neuvedomuje, že ničí prostredie okolo seba.Človek pri zabezpečovaní svojich potrieb postupne ničí rastlinsvo,pôdy,znečisťuje rieky a vzduch okolo seba.V minulosti škody spôsobené človekom nepredstavovali také veľké znehodnocovania ako v súčastnosti.

Medzi najväčšie globálne problémy patria:
- kyslé dažde - základným činiteľom je smog.Častice plynov sa kondenzujú(spájajú) s vodnými parami v atmosfére a prostredníctvom zrážok dopadajú na Zem.Kyslosť dažďov ovplyvňujú najmä 2 chemické prvky, a to uhlík a síra.Tieto prvky sa dostávaju do ovzdušia pri spalovaní ropných produktov a pevných palív.Následky kyslých dažďov : ničenie ornej pôdy, deštrukcia budov a znehodnocovanie lesov.
-skleníkový efekt - spalovaním pevných palív a ropných produktov sa uvoľňuje veľké množstvo oxidu uhličitého.Ten v prírode viaže rastliny tzv. fotosyntézov.Pri narastaní množstva oxidu uhlčitého v ovzduší a znižovaním plôch zelene a spotrebou.Hromadenie oxidu uhličitého v atmosfére pri jeho výmene medzi povrchom Zeme a kozmickým priestorom.Tým narastá oteplovanie klímy,čiže skleníkový efekt.

GEOGRAFIA - kompletní obsah:

2008-09-20T11:31:00.000-07:00