Geografie – terra inkognita?

Neuvěřitelnou rychlostí běží v desítkách směrů historicky největší myšlenkový, technologický a tím i intelektuální zlom všech dob. Je riskantní. Během jedné generace rozhodnou například informační technologie, genomika, robotika, nanotechnologie a neurovědy o průmyslu a energetice, zemědělství, o stavu životního prostředí, školství, medicíně, obchodě, komunikacích i vedení války. Kdo chce přežít investuje do těchto druhů vzdělání i dovedností, dře a umí. Kšeftuje, nebo moralizuje až poté.

V Čechách to však vypadá jakoby moderní vzdělání a dovednosti byly ve veřejném životě simulovány pojmy z politického, sociálního i filosofického muzea nebo vetešnictví…..
František Koukolík, 2002

Zarámování problému.
Začněme otázkou. Co pravděpodobně čeká dnešní žáky a studenty v nejbližších dvaceti letech. Co budou muset řešit, a jakými nástroji budou dnešní mladí lidé toto řešení uskutečňovat. Co, a jak bude jejich rozhodnutí ovlivňovat. Jak toto všechno je obsaženo v kompetenci geografie. Je geografie schopná dát dostatečně relevantní odpověď na tyto otázky, neřkuli výzvy? Nevím. Jsem však toho názoru, že geografie je schopna zajistit, aby žáci i studenti používali svého intelektu prostřednictvím geografických poznatků k tomu, aby byli připraveni na zodpovědné občanství. Aby byli produktivními pracovníky v pestré škále různých zaměstnání moderní ekonomiky. To se však nemůže dít způsoby, které jsou ozvěnou opuštěných paradigmat. Geografie musí nabídnout nejen studentům, ale i rodičům, celému společenství to nejlepší čeho dosáhla, co přesahuje každodennost, co předvídá budoucnost. To by se mělo promítnout do ctižádostivého programu výuky geografie. Tento program by měl reflektovat proces celoživotního vzdělávání.