Příliš často však slyším při diskusích týkajících se současné podoby školní geografie jen o jejich výstupech
Příliš často však slyším při diskusích týkajících se současné podoby školní geografie jen o jejich výstupech, směřujících k maturitě a k přijetí na vysokou školu. Pro učitele, pokud svůj pracovní úspěch spojuje s tímto cílem takováto konstatování zní srozumitelně. U ostatních zaujatých posluchačů však pravděpodobně vyloudí jen shovívavý úsměv. Proč? Lišíme se reflexí světa. Toto triviální konstatování má praktické důsledky. Pokud geografie nebude připravovat studenty pro svět práce, pokud nebude přímo směřovat k jejich budoucím zaměstnáním, bude ztrácet na životnosti. To je v pozadí takového shovívavého úsměvu. Jsem hluboce přesvědčen, že neustálé zdůrazňování „praktičnosti“ geografie, zbavování nánosu podivného akademismu, který, jak se domnívám rezonuje v pozadí současných diskusí, je základní požadavek, kterému mohou rozumět i vlivní negeografové.
Závěr.
Geografizace života je na postupu. Geografická gramotnost má však jiný význam na globální, jiný na regionální, jiný na lokální, respektive na osobní úrovni. S kvalitním geografickým vzděláním, znalostmi, dovednostmi a pohledy geografie, studenti budou schopni lépe analyzovat problémy a dosahovat kvalifikovaných názorů v celé paletě důležitých záležitostí. Ve světě , kde lidé soutěží o území, zdroje, trhy, ekonomické postavení je nedostatek geografických znalostí kompromitující skutečností, omezující funkční úspěšnost svého nositele. To je můj důvod, proč je nezbytné, aby všichni studenti dosáhli geografické gramotnosti na úrovni doby ve které žijí. Chce se mi říci nejen studenti.
